Chci být zase tvým! [BokuAka2] ✔️

78.

Ahoj!!

Rozpustili jsme naše "společenstvo míče" a zamířili za naším dalším pomocníkem. Plánování spiknutí na Atsumua mě už teď nesmírně bavilo. Našli jsme našeho malého génia sedět s konzolí v ruce pod stromem.
,,Kenmo, máš se? Už jsme ti říkali, jak tě s Keijim zbožnujem?" optal jsem se s nevinným úsměvem. 

,,Že se mi nepochlubil, co potřebuješ?" optal se nazpátek. 

,,To bylo zlé. Víš, že tě přeci máme opravdu rádi, ale jelikož jsi chytrý...vážně od tebe něco potřebujeme."

,,Tak povídej, dnes už mě hraní stejně nebaví." 

,,No...chtěli jsme se zeptat, jestli by ses nechtěl přidat do našeho spolku na vystrašení Atsumua." 

,,Myslím, že Yaku to dnes zvládl dobře." 

,,No a my si pořád myslíme, že to nestačí. Chtěli jsme ho malinko postrašit, za to jaké trauma nám přivodil v poslední době." 

,,Fajn, pro vás dva to udělám...tedy až mi řeknete co přesně." 

,,Obávám se, že v tom je ten háček. O tomhle ví víc Tsukki s Kurooem, ale nevím, jestli s nimi chceš spolupracovat." 

,,Není mi to nejpříjemnější, protože se vždy vrací všechny ty vzpomínky, ale mám je oba rád a přeju jim to. Nakonec to bylo mé rozhodnutí. Navíc co bych neudělal pro tyhle dvě hrdličky?" 

,,Opravdu ti mockrát děkujeme." řekl jsem a nestačil se divit. Kenma snad v životě neřekl tak dlouhé souvětí. Zvedl se ze země a šel s námi zpět do budovy. Zavedli jsme jej za Kurooem a poté šli k sobě na pokoj. 

,,Už mi řekneš, co ti to předtím Osamu donesl?" optal jsem se. Ne, nezapomněl jsem a tentokrát jsem doufal, že mi to řekne. 

,,Překvapení, na které je ještě moc brzy, takže ti nic neřeknu. Ale napadlo mě něco lepšího. Co takhle si skočit do bazénu a užít si trochu vody. Když jsme tu byli naposled, neměl jsem příležitost tam s tebou skočit." 

,,Spíš odvahu, když jsi byl tak stydlivý a já pro tebe byl noční můra." 

,,Ale no tak! Stydlivý jsem byl, ale to druhé jsem tak nemyslel a ty to víš! Dva dny jsi kvůli tomu na mě nepromluvil a já se cítil fakt mizerně. Nemohl jsem za to, že se mi nezdálo o ničem jiném než o tobě. A kdybys neposlouchal cizí rozhovory, řekl bych ti, že se mi o tobě zdají "mokré" sny...které mám mimochodem doteď a stále intenzivnější..." řekl jsem a stočil pohled do strany. Možná jsem řekl až moc. Cítil jsem se trochu trapně. 

,,Neboj lásko, nejsi jediný. A přede mnou se přeci stydět nemusíš." řekl jsem a naklonil se k němu pro polibek. Vzal jsem ho za ruku a i s ním šel ke skříni, ze které jsem vytáhl dvě osušky. Podíval jsem se na Akaashiho, souhlasně kývl hlavou. Následně jsme se rozeběhli a běželi jsme, dokud jsme se nedostali k bazénu. Ve víru touhy jsme ze sebe vzájemně sundavali oblečení a jen ve spodním prádle skočili do bazénu.

Jeden z mých "mokrých" snů se začínal pomalu plnit. Ten sen zrovna moc plavání nezahrnoval. Takže jsme si dali jedno kolečko kolem bazénu a poté už jsme byli natisknutý jeden na druhého. Přivlastnil jsem si jeho rty a vášnivě je líbal. Tentokrát jsem si nadvládu ukradl já. Rukama jsem jezdil po jeho nahém těle. Omotal jsem mu nohy kolem pasu a svou chloubou třel o tu jeho. Vzdychal do polibků a přitiskl si mě ještě blíž. Jako na zavolanou světla potemněly.
,,Vypadá to, že nám to někdo přeje." pošeptal jsem a rty se vrhl na jeho krk. Rukama jsem sjel na jeho pevné pozadí, které jsem následně osvobodil od přebytečné látky.

Pokračování příště...

A než odejdete, chtěla bych vám doporučit jeden BokuAka příběhy od sklepy 😊

S láskou Vaše Tsukki♥️♥️