Zloděj motýlů

Rudé otisky

Elodie
Co to jen dělám?
   Plán, jež jsem vymyslela, se vytrácel a proplouval mi mezi prsty jako proud vody. Neudržela jsem ani samotné jádro plánu. Přijet, nechat Cassidy, ať si myslí, že se připojím k její rodině a povečeřím s nimi, utrhnu se na ni, jak hrozně mi ublížila a odejdu -přesně jako ona- bez rozloučení. Jenže to bych to nemohla být já, abych byla pro jednou krutá. Nešlo to. Nemohla jsem ji opustit, i kdyby si to zasloužila. Zasloužila by si alespoň na chvíli trpět, ale když se na mě tak zklamaně a lítostivě podívala, nedokázala jsem se otočit a odejít. Prostě jsem nemohla. Připomněla mi, co všechno pro mě znamená a co bych ztratila, kdybych ji vymazala ze života.
  Pochopila jsem, že ani ona nechce ukončit, to co mezi sebou máme. (Ať už to bylo cokoliv.) Nevěděla jsem, jestli jsem měla litovat toho, že jsem se tak rychle nechala lapit do její sítě nebo ne. Všechno se zdálo tak matoucí a mě se třásla kolena v představě, že budu muset čelit tváří v tvář její rodině. Bůh ví, co jim o mně řekla Cass. Tedy jestli o mně vůbec mluvila.
Teď už jsem nemohla odstoupit. Přikývla jsem, udobřila se s Cass a pochopila jsem, že není cesty zpět. Mohla jsem jen doufat, že to, do čeho jsem se chystala jít, stálo za to úsilí.
Několikrát jsem se nadechla a vkročila těsně za Cassidy, která odtáhla ruku z mých zad. Voda ze mě doslova stékala v proudech a já se cítila hloupě, že jsem zvolila tak odvážné šaty k setkání s jejími rodiči. Původně jsem si je oblékla jen pro Cassidyny oči. Upravila jsem si ramínko a s hlasitým polknutím jsem se nechala vést do kuchyně.

——
Unavené matky málem vylítly ze židlí, když nás spatřily celé promočené a hned nám do rukou cpaly hrnky teplého čaje. Nejraději bych si do něj dolila alkohol, ale radši jsem je vypila jen tak.
Emily začala obdivovat Elodiiny šaty a zdálo se, že to myslí opravdu vážně. Snažila jsem se ignorovat, když jí přejela rukou po zádech a pomalu na ni dýchala, když zkoumala tenká ramínka a lem výstřihu.
    Ze svého pokoje jsem nám přinesla pletené svetry a dala ho Elodie do rukou. Zachvěla jsem se, když se mě letmo dotkla při převzání svetru. Zachytila jsem i její pohled, když mě Kate zatáhla do kuchyně, aby mě vyzpovídala.
    ,,Co to má bejt?" Ohradila jsem se a vytrhla se z jejího sevření. ,,Vidíš, říkala jsem, že dorazí." Zazubila se celá nadšená, div neposkakovala na místě. ,,Jo..." Poškrabala jsem se na zátylku. ,,Nešlo to přesně podle představ, ale díky bohu mi odpustila."
Kate si spokojeně oddechla a opřela se o linku. ,,Proboha, Cass. Takže jste spolu nebo....?"
,,Já nevím. Daly jsme si pusu, ale to hned neznamená, že spolu chodíme." Nadzvedla jsem ramena.
,,Pusu? Bože můj...tak to šlo líp, než jsem si myslela." Usmála se.
,,Asi jo." Přitakala jsem a nepřestávala jsem kontrolovat Emily, co se dala s El do řeči, která se usmívala od ucha k uchu.
Jestli se jí ještě jednou dotkne...  Určitě se mě snažila jen vytočit. Uklidňovala jsem se a když jsme se vrátily zpět, varovně jsem se na ni podívala.

Lehla  jsem si na svou postel a dala si ruce za hlavu. El zdvořile odmítla jídlo, které jí matka nebídla a já ji přemluvila, aby se mnou zůstala, protože bouřka ještě neustála a taky proto, že jsem se bála, že bychom se už znovu neviděly, ale to jsem jí samozřejmě neprozradila.
  Položila jsem čisté šaty na kraj postele a nechala El, aby se do nich převlékla. Nejradši bych to udělala já a ani bych se neobtěžovala s oblékáním, ale nechala jsem si zajít chuť. Štvalo mě, že vyměňuje šaty za obyčejné triko a tepláky. Její křivky v nich tak hezky vynikaly, až mi z toho šla hlava kolem.
,,Mohla by ses otočit? Nebo budeš zírat jak se převlíkám?" Otočila se se svraštěným obočím a vzala si oblečení z postele.
,,Ale no tak El, včera jsem tě viděla celou nahou a teď ti vadí, že uvidím tvoje spodní prádlo?" Nadzvedla jsem obočí a ušklíbla se nad tou božskou představou, která mi utkvěla v hlavě. ,,Nemám podprsenku, takže se laskavě otoč!" Zatnula zuby a než jsem si zakryla oči, všimla jsem si, jak se jí rozhořely tváře.
  Jakmile byla hotová, přehodila mokré šaty přes topení a když ztěžka dosedla na postel, začala si sundavat i podpatky.
Škoda, ty se mi taky celkem zamlouvaly. Vytáhla knížku z police, kterou jsem se nenamáhala přestěhovat do našeho bytu a opřela se zády o polštář, přičemž ji otevřela a začala si číst.
  Zvedla jsem se, shodila ze sebe sako a když jsem si rozepla všechny knoflíky u košile, hodila jsem ji na opěradlo židle. Zbavila jsem se i podprsenky a kalhot, ze kterých jsem se vysoukala a taky je hodila na židli. V kalhotkách jsem si to nakráčela ke skříni, kterou jsem otevřela a začala se v ní přehrabovat. Zabouchla jsem ji a s oblečením na paži jsem se posadila na roh postele, kde jsem si oblíkla pyžamové šortky a než jsem přes sebe hodila triko, podívala jsem se na El, která si kousala dolní ret a hltala mě pohledem. ,,A ty se dívat můžeš?" Ohradila jsem se na ni. ,,Neřekla jsi, ať se nedívám." Odpověděla se skrouceným koutkem a odložila knihu, která byla zřejmě jen zástěrka, aby mě mohla sledovat. Na to jsem nic neřekla a upravila si lem trička, který byl vyhrnutý do půli pasu.