Zloděj motýlů

Cassidy s dvěma ,,S"

,,Cass, večeře." Zavolala na mě mamka z kuchyně. Zaklapla jsem notebook a seběhla schody. Vzduchem se linula příjemná vůně pečeného kuřete a brambor. Jedno z mých nejoblíbenějších jídel. Konečně byl pátek večer a já mohla ráno spát o trochu déle než v ostatní dny.                  Mamka položila pekáč s jídlem na dřevěnou podložku na stole. ,,Jasene, Emily, ke stolu." Křikla druhá máma (Ano, máme dvě mámy)na mé sourozence. Dvojčata. Přišerně otravní sourozenci. O dva roky starší než já, což by se na první pohled možná zdálo jako výhoda, ale bylo to naopak. Vždycky se proti mně spikli a pak to na mě svedli. Neustále něco rozbíjeli, že jsem to nestíhala uklízet. Uřvaní jak celá třída. Ale poslední dobou byli nějak potichu, což bylo opravdu podezřelé. Určitě něco chystají. Cítím to.  Stejně jsem byla ráda, že mám na chvíli klid. Vždycky všechno dělali spolu, jako nejlepší kamarádi a mě odstryčili od každé věci. Už jsem si na to nějak zvykla.

 Máma říká, že jsem velký introvert. Což je asi pravda. Ne, že bych neměla kamarády. Mám tři. Jsou to ti nejlepší přátelé, jaké si může člověk přát. Vždycky když mám narozeniny, tak mě  překvapí oslavou. Miluju překvapení.   Občas mě sice provokují, ale kdo ne? Podporují mě ve všem, co si vymyslím a dělám.  Jednoho dne jsem si usmyslela, že se naučím kunkfu a oni se mi to nesnažili ani vymluvit. Sice mi to vydrželo maximálně půl roku, ale stejně sem si to docela užila.                                                                                                                                                                                      Jinak s nikým neprohodím ani slovo. Dost se divím, že se s někým bavím. Stejně sem ráda, že mám tak skvělé kamarády. Znám je od té doby, co jsem nastoupila na střední. Teď jsme ve druháku, ale připadám si, jako bych se s nimi znala celou věčnost. Víme o sobě snad všechno.       Nejvíc je překvapil můj coming out jako bisexuála, ale víc to asi překvapilo celou školu. Ten týden se nemluvilo o ničem jiném. Já si osobně myslím, že to není nic velkého. Prasklo to, když jsem na chodbě políbila Emily. V tu dobu jsme spolu tajně chodily. Jenže já si to v tu chvíli neuvědomila a dala jí pusu přede všemi. Fakt trapas! I když jsme se pak pořádně pohádaly, nějak jsem jí ukonejšila. Vydrželo nám to celej rok. Sama jsem se divila, že se se mnou bavila snad nejhezčí holka ve škole a ještě k tomu se mnou chodila. Pak jsme se rozešly, protože se musela odstěhovat do Německa. Dohodly jsme se, že vztah na dálku nebude fungovat. Brečela jsem snad celej měsíc a ještě teď, když si na ní vzpomenu, je mi smutno. Ale už jsem si nějak zvykla, že tu není. Předtím mi posílala snad každý týden pohled a psala v něm jak se jí v Německu líbí a že jí chybím. Za nedlouho si našla jinou holku. Postla to na instagram. A od té mi neposlala nic. Možná je to tak i lepší, aspoň mi dala čas na ní zapomenout. Vlastně jsem sama nevěděla, jestli chci zapomenout. Zažila jsem s ní tolik krásných chvil, že bych se do nich nejradši vrátila.

Jenže teď si všichni myslí, že jsem lesba a kluci se mi vyhýbají velkým obloukem. Fakt super. Zrovna teď nikoho nechci. Pořád zpracovávám poslední rozchod. Ale později bych možná někoho chtěla, jenže po mě koukají jenom holky. Ne, že by mi to nějak vadilo, ale stejně bych uvítala, kdyby se se mnou bavili i kluci. S nima se mi povídá dobře. Nebrečí kvůli každé pitomosti jako holky. Prostě je s nima zábava. A já mám docela kliku, protože se se mnou baví Nate (rozený sportovec),Brad (je pro každou  špatnos a člověk se s ním rozhodně nenudí) a Kate (milovník basketu a hlavně jídla).  Naše parta, se kterou se scházím každý den.

Po pár minutách do kuchyně přiběhl Jasen s Emily. Lišácky se na mě podívali pak si prohodily pohledy a začali se hlasitě smát. Jak jinak . Strčila jsem si sluchátka do uší a dělala, že je ignoruju. Ikdyž jsem slyšela každé slovo. Škoda, že je nemám zvukotěsné. Protočila jsem panenky a přehodila si kapuci přes hlavu.Nejradši bych se odstěhovala co nejdál od těch dvou.

Ahoj, tady.jabko. Tohle je moje první část, tak doufám, že se líbila. Omlouvám se za chyby. Budu ráda za každý komentář.