Zloděj motýlů

Sladká broskev

Elodie

Probudila jsem se se zvláštním pocitem. Něco bylo špatně.
Po těle mě polil studený pot, když jsem natáhla ruku, která se místo Cassidyny hebké kůže, dotkla chladného prostěradla. Ne, ne, ne. Znovu ne. Rychle jsem se posadila a s přikrývkou přitisknutou na hrudi jsem se vystrašeně rozhlížela po prázdné místnosti. Na zemi bylo poházené jen moje oblečení a skříň byla dokořán otevřená, jako by někdo někam pospíchal a nestihl ji zavřít. Rukama jsem si objala skrčené nohy a se slzami v očích jsem doufala, že je tohle jen další z nočních můr, které mě strašily a nenechaly mě spát noc co noc. Doufala jsem, aby to byla noční můra, protože když jsem si prošla tím nejhorším, opět jsem se probudila a připomněla si, že to bylo všechno jen v mé hlavě, ale teď.....
Otevřeným oknem dovnitř proudil teplý vánek a nadzvedával zatažené závěsy, které se pod ním houpaly v objemných vlnách.

——
Nesla jsem tác obtěžkaný ovocem, hrnky s kávou, miskou s jogurtem a ovesnými vločkami nahoru po schodech. Vzala jsem za kliku a zastavila se, když se za dveřmi ozval tichý pláč.
,,Proboha, El. Co se stalo?!" Vběhla jsem do pokoje celá vylekaná a položila jsem tác na zem.
Sedla jsem si naproti ní a vzala ji konci prstů za bradu, abych jí viděla do obličeje.
,,Elodie, co se děje?" Naléhala jsem a palci jí setřela slzy s tváří. ,,Jen...jen." Zalykala se v slzách a sykavě se nadechovala. ,,Myslela jsem si, že....jsi znova....odešla." Vzlykla vyděšeně a pohlédla mi do očí, ve kterých se jí odrážel strach. ,,Ššššš. Jsem tady." Sevřela jsem ji v pevném objetí. ,,Jsem tady." Zopakovala jsem a zavřela oči. ,,Jsi tady." Položila mi ruce na záda a taky mě objala. ,,Tolik jsem se bála, že se něco stalo, to už mi nedělej."
,,Promiň." Zašeptala s rukama pevně přitisklýma na mě. Její slzy se mi vpíjely do trička.
,,Nemáš se za co omlouvat, El. Je to v pořádku" Uklidňovala jsem ji a pohladila ji po vlasech. Cítila jsem se hrozně, že jsem ji nevzbudila a neposnídala s ní. Ale měla jsem v úmyslu ji překvapit, když už mě poctila svou přítomností a tak nějak mi nedošlo, že by to mohla špatně pochopit. Navíc jsem si říkala, ze pokud chci, aby mi znovu věřila, musím splatit ten odchod, kterého jsem teď hluboce litovala. Doufala jsem, že to bude první malý krok k její důvěře, ale opět jsem se nad tím pořádně nezamyslela a udělala to, co přišlo mě nejlepší. Někdy by stačilo se zastavit a přebrat si to celé v hlavě.
Nechala jsem ji, aby se vyplakala na mé hrudi, hladila jsem ji po vlasech a dělala jsem to tak dlouho, dokud se neuklidnila.

,,A....,, Vzpomněla jsem si se zvednutým prstem, když jí na tvářích zaschly slzy, jež připomínaly proplétající se cestičky. ,,přinesla jsem ti snídani, abys nemusela chodit dolů." Odtáhla jsem se, pohlédla ji do tváře a políbila ji na čelo. Místnost provoněla vůně broskví a čerstvé kávy a mě se na ně sbíhaly sliny na jazyku.
,,To bych snad ještě zvládla." Usmála se a sama si utřela látkou oči.
,,Jsi pěkně nevděčná, víš to?" Zasmála jsem se a podala jsem jí tác s jídlem, jež jsem položila na postel před ni. ,,No jo, jen žertuju.....a děkuju, Cass. Snad si to ani nezasloužím. Jsi zlatíčko" Popotáhla s lehkým úsměvem a do tváře se jí nahrnul nach.
,,Pšt, to neříkej. A koukej to sníst, když jsem si s tím dala takovou práci. Taky potřebuješ energii, včera jsi mi málem omdlela v náručí, když jsme se sprchovaly." Mrkla jsem na ni a byla jsem ráda, že se konečně usmála. Vypadala roztomile, až jsem měla chuť ji zabalit do deky, krmit ji sladkým a sledovat s ní vánoční pohádky, jako jsme to dělaly s Kate.
,,Pamatuješ si to vůbec?" Zeptala jsem se, když se na mě zmateně podívala.
,,Pamatuju si toho hodně." Ušklíbla se. ,,Ale sprcha? Matně si vybavuju, jak přede mnou stojíš nahá a padá na tebe voda, myslela jsem, že to byl jen sen."
,,Tak o tomhle se ti zdá, Elodie?" Nadzvedla jsem laškovně koutek. Ona si promnula ruce a neodpověděla. Natáhla se pro jídlo, sevřela hrnek oběma rukama a nasála jeho vůni. Přikrývka jí spadla do klína a odhalila při tom její hrudník, jehož obnaženost mě zaskočila.
,,El, nemáš oblečení." Vhrkla jsem překvapeně.
,,No a?" Pokrčila rameny a uskrla si kávy. ,,To jsem neměla ani včera a nevadilo ti to."
,,To víš, že mi to nevadí, ale nechci, aby tě takhle viděl někdo z rodiny." Ohlédla jsem se za sebe.
,,Hm...tak zamkni dveře." Ušklíbla se. Podívala se za mě na dveře, které byly nebezpečně blízko. Stačilo by zabrání za kliku a všichni by viděli dost na to, aby vyhodili El z domu.
A jelikož jsem ji nechtěla nutit, aby se oblékla, vstala jsem a zamkla jsem je. (Ne, že by mi snad vadilo, že byla nahá.)
Ona se rozesmála a poklepala na místo vedle sebe. Skočila jsem na postel, div jsem nepřevrhla hrnky a s podepřenou hlavou jsem se na ni usmála.
,,Nechceš se ke mně přidat?" Zeptala se po chvíli a rukou si lehce přejela po hebkém rameni, které jsem měla sto chutí zasázet polibky.
,,Však jsem tady." Ukousla jsem si z broskve a otáčela jsem s ní v ulepené ruce. Raději jsem svůj zrak upřela na ni, než na El.
,,Ne takhle..." Zdvyhla obočí a prohlédla si mě, jak si z koutků otírám sladkou šťávu. Než jsem to udělala, přejela mi po ruce nahoru, sklonila se ke mě, olízla mé lepkavé rty a políbila mě. Slast se mi rozlila po celém těle.
,,Ach...takhle." Vydechla jsem a ušklíbla se, když se znovu odtáhla. Položila jsem broskev na tác a utřela si ruku do prostěradla. Rozvázala jsem si tkaničku u kalhot a shodila je s nohou na zem.
,,Ano, přesně takhle." Přikývla a sledovala mé nohy, jak se o sebe třou. Odložila hrnek na tác, přitáhla si mě k sobě a začala mi sázet polibky na holé nohy. Na nárt, lýtko, koleno a po stehně přejela svými nehty, než se k němu znovu sklonila a políbila vnitřek stehna. Tělem mi projelo napětí, až jsem se zachvěla a ve slasti jsem zaklonila hlavu dozadu.
Přerývavě jsem vydechla, když to udělala znovu i na druhé noze. Zajela jsem ji rukama do vlasů a hlasitě jsem se nadechla, když své rty přitiskla pod pupík a pohladila mě tam palcem. Znovu jsem si ji přitáhla do polibku za obnažený bok a vášnivě jsem ji políbila. Ach...její rty byly ještě měkčí, než předešlý večer. Chytla jsem ji za zadek, ona mi vzdychla do úst a zkousla můj dolní ret. Napětí vzrostlo, když lehce přejela po lemu kalhotek a přitiskla rty i tam. ,,Ach, Elodie." Uniklo mi šeptem z úst.
Náhle se ozvalo zaklepání na dveře a El se ode mě polekaně odtáhla.
,,Už jste hotový?" Zeptala se nedočkavě Kate. Položila jsem si dlaně na tváře, které mi teď hořely vzrušením a hanbou.
,,C cože?" Vyhrkla jsem udýchaně a vyměnila si s Elodie nechápavý pohled. Ona si rukou zakryla nahý hrudník a já si nemohla pomoct a zasmála jsem se nad tou situací.
,,Se snídaní. Už jste hotový se snídaní?" Vzdychla. Slyšela jsem, jak přitiskla ruku na dveře.
,,Skoro, jen....jen chvilku. Pět minut." Zakřičela jsem nazpět. ,,Deset." Dodala El se smíchem. Varovně jsem se na ni podívala a cvrnkla ji do ramene. ,,Jestli chceš, aby si myslela, že spolu spíme, tak na to jdeš dobře." Zašeptala jsem, aby nás neslyšela Kate. El si zakryla pusu, aby se nerozesmála.
,,Můžu dovnitř?" Pokračovala a vzala prudce za kliku, ale dveře zůstaly i přes nátlak zavřené. Ještě, že jsem je zamkla. Oddychla jsem si.
,,Ne!" Vyhrkly jsme naráz s El. ,,Proč? Jste nahý?" Zasmála se Kate a stále držela kliku v pevném sevření.
Neodpověděly jsme a trapné ticho naplnilo místnost. Téměř jsem viděla Katein výraz, když jsi uvědomila, že je to skutečně pravda. Trapně si odkašlala.
,,Ne. Jako fakt? Bože můj...tak já...počkám dole, ale pospěšte si. Za chvíli si budeme předávat dárky." Řekla rozpačitě, než jsme slyšely kroky po schodech, pak nesrozumitelné mumlání a ticho. Bože, co si o nás musela myslet?

,,Dárky? Žádné nemám." Svraštila obličej po chvíli El, když jsme se přesvědčily, že jsme samy. Jedním lokem dopila kávu, kterou nechala ležet na tácu.
Vzala jsem její rozechvělé ruce do svých a pohladila ji po hřbetu, aby se uklidnila.
Poslední, co jsem chtěla bylo, aby se stresovala kvůli zbytečnostem.
,,To je v pohodě. Nikdo nečeká, že se do toho taky zapojíš." Usmála jsem se, políbila ji na klouby a začala se soukat do kalhot, jež jsem nechala pohozené na podlaze. Se vzdychnutím vstala, taky posbírala svoje věci do náruče a oblékla se. Koutkem oka jsem sledovala, jak opět zahajuje své překrásné tělo a následovala jsem ji dolů do obýváku, kde už byly přichystané hromady dárku pod nazdobeným stromečkem.