Morgothovy děti

117. kapitola

Karmen

Nasedla jsem na Mirdesova záda a vydali jsme se na západ.

K mému překvapení tam byl i Legolas s Gimlim. Morgria vypadala hrozně. Propadlé oči, které jen sami o sobě odrážely bolest. Usmála se na mě a objala. ,,Karmen! Tak ráda tě vidím." Snažila jsem se nemyslet na to, že je to naposledy. ,,I já tebe." Pak se odtáhla. ,,Chci ti tu něco nechat. No nebo spíš někoho." Obrátila se k Thranduilovi, který kývl na jednoho ze svých elfů. Zástup elfů se rozestoupil a nechal projít velitele stráží, který nesl uzlíček látky. ,,Co je to?" Morgria si vyměnila úsměv s Thranduilem. ,,Ne co, ale kdo." Uzlíček se pohnul a já zalapala po dechu. ,,Jmenuje se Deania. Je to naše dcera." Velitel stráží mi jí předal. Deania se pohnula a otevřela očka. Hlavičku měla pokrytou bílými vlasy a její fialové oči sice nebyly tak plamenné jako Morgriiny, přesto v nic byl oheň. ,,Proč mi jí dáváš?" ,,Chtěla bych, aby vyrůstala ve správných rukou. U někoho, komu bezmezně věřím." ,,Ale vždyť já o dětech toho moc nevím." Deania se na mě usmála a já se do ní okamžitě zamilovala. Sama sebe jsem v tu chvíli nepoznala. Mirdes vedle mě na tom byl úplně stejně. ,,Buďte šťastní. Pak budu i já." Slzy se mi vylily do očí a já je nechala stékat po tvářích. Zmohla jsem se jen na: ,,Dobře." Morgria pak objala svého bratra. ,,Opatrujte se a opatruj i ji." Políbila svou dceru na čelo a znovu mě objala. ,,Měj se, holko z psince." To mě přimělo ke smíchu, i když jsem stále plakala. ,,Měj se, rozmazlená princezno." To zase rozesmálo ji. Pak se otočila a zamířila na loď. Thranduil svou dcerku políbil také a na mě se usmál s vděčností. Úsměv jsem mu oplatila, a pak také zamířil na loď. ,,Opatruj mou sestřičku s takovým zapálením jako bojuješ, Karmen." sdělil mi Legolas. Já jen přikývla a usmála se na něj. ,,Byl jsi dobrá konkurence, Legolasi. Jen málokdo se mi, kdy dokázal vyrovnat." Legolas přikývl a políbil Deaniu na čelo. Pak ke mně přišel Gimli s prošedivělými vlasy i fousy. ,,Měj se Karmen. V pití se ti nevyrovná žádný trpaslík!" Usmála jsem se na něj a řekla: ,,Ale ty jsi se držel nejdéle." To ho rozesmálo, pak jsem si klekla na jedno koleno a objala i jeho. Legolas s Gimlim se pak rozloučili i s Aragornem, který je doprovodil. Původně chtěli s Aragornem zůstat, co nejdéle, ale Legolas si Morgriu tak oblíbil, že chtěl odjet s ní.

Podívala jsem se na loď, kde stála Morgria po boku Thranduila. Deania v mém náručí se zase pohnula, a tak upoutala mou pozornost. Natočila hlavu na stranu, takže mi odhalila malá špičatá ouška. Usmála jsem se na ní a prstem jsem se dotkla jejího nosu. Deania se zachichotala a já nezabránila širokému úsměvu. Loď roztáhla plachty a vyjela z přístavu. Morgria zvedla ruku a mávala. K ní se přidali všichni na lodi a my na břehu jim to opláceli. Pak k nebi vyšlehl fialový ohňostroj, na který jsem nikdy nezapomněla. Byl tak překrásný, že by se i Gandalf zastyděl. Jenže ten odjel už před šestnácti lety i s Galadriel, Frodem i Bilbem.

Po Aragornově smrti a Samově odjezdu do Valinoru za zbytkem společenstva, jsem byla poslední, kdo zůstal ve Středozemi. Deania rostla pomalu, ale to elfí děti tak měly. Už od doby, co se naučila chodit, milovala draky. Obzvlášť jednoho, který byl asi tak stejně starý a vyrůstal s ní. Pojmenovala ho Darax a trávila víc času ve vzduchu než na zemi. A k mému překvapení jí nepálil oheň stejně jako mě. A tak si vysloužila přízvisko Nespálená. To bylo ovšem jediné, co zdědila z Vílí krve. Jinak to byla elfka tělem i duší. Mordor se pod jejím vlivem začal zelenat, a dokonce v něm začaly růst i stromy.

Každým desetiletím dospívala a projevovala touhu objevovat Středozemi. Jakmile jsme jí to dovolili, tak se stala známou po celé zemi. Jako dcera Thranduila a Morgrii měla sama o sobě respekt. Obzvlášť když létala na drakovi. Lidé jí milovali. Už jen pro její povahu plnou laskavosti a lásky. Musela jsem uznat, že její pohled na svět byl nakažlivý. Jen málokdy jsem ukazovala svou vílu, protože lidi děsila.

Jak šel čas, tak se z ní stala strážkyně lidu a lidé jí brali skoro jako nějakého spasitele.