„Tak zítra, chlapci," mávl na partu šesti mužů trenér a odešel ze šatny.
„Pánové, jdeme dobře nahoru, jsem na nás moc pyšný. Díky za tuhle hru," pochválil svůj tým kapitán.
„Díky, Hoseoku. Hrál jsi skvěle. Příští týden další výhru," plácnul si s ním jeho spoluhráč, Jimin, a oblékl si tričko.
„Musíme se udržet v extralize v horních pozicích žebříčku a pánové, musíme ze sebe vydat to nejlepší, co v nás je. Za tři měsíce je výběrko na mistrovství světa a já věřím, že někteří z nás pojedou. Začátek sezóny nebyl nic moc, ale teď jsme zápas od zápasu lepší a dnešním výkonem jsme si otevřeli cestu vzhůru," usmál se Hoseok a upil ze své vody.
„Dáme to, jdeme na to!"
„Jo!"
Sbalil si věci, rozloučil se se spoluhráči a zamířil domů. Vařit se mu nechtělo, tak se stavil v restauraci, nechal si zabalit jídlo s sebou a vyrazil. Doma na něj nikdo nečekal. Jeho přítelkyně, Soonmin, byla služebně v zahraničí a on si užíval klidu, než mu skončí.
Měla se vracet během zítřejšího odpoledne.
Lehl si na gauč a natáhl se pro ovladač. Zapnul televizi a pustil si video z dnešního zápasu. Hrál dobře. Celý jeho tým hrál moc dobře. Samozřejmě to vždy šlo ještě o něco lépe a doufal, že příští zápas bude lepší. Když vyhrají, v žebříčku se zase posunou kousek nahoru. Teď byli předposlední v extraligové tabulce a opravdu se museli snažit.
Hrálo se tím způsobem, že hráli všichni se všemi, celkem čtyřikrát. Postupně se prostřídali soubojem se všemi týmy. Příští týden měli hrát s poměrně lehkým soupeřem, ale ten další hráli pro Taehyungovi. Jak on toho chlapa nesnášel.
Lhal by, kdyby řekl, že ze zápasu s Taehyungovým týmem, neměl strach. Jeho tým, HL Anyang, byl aktuálně první v žebříčku. Již jednou s nimi hráli a prohráli to na plné čáře. V tu dobu tam Hoseok ještě nebyl, měl nějaká vyšetření a hned jakmile mu doktor povolil, že se může pomalu začít vracet na led a začít zlehka trénovat, vrhnul se do závodní kariéry a již rozjeté sezóny. Díky Hoseokovi se Gwangju Jeil, tým, kterému byl Hoseok kapitánem, opět dostával na vrchol.
Teď se potřebovali umístit co nejlépe, aby byli co nejvýše. Jakmile dohrají sérii čtyř zápasů se všemi týmy, bude se hrát předkolo play-off. To znamenalo, že hráli pátý se dvanáctým, šestý s jedenáctým, sedmý s desátým a osmý s devátým umístěným klubem v tabulce po základní části. Pokud se dostanou do prvních čtyřech, tomuto se vyhnou a budou mít jasný postup.
Cílem bylo se dostat do prvních čtyřech, protože pak by hráli o postup do play-off, do které postupuje pouze osm týmů (první čtyři a čtyři vítězné týmy z předkola play-off).
Podíval se na výsledky HL Anyang týmu a zamračil se. Vyhráli šest nula. Nechápal, jak to tam mohli takhle sázet. Kim Taehyung skóroval celkem třikrát a na účet si připsal další dvě asistence. Letos byl opravdu ve formě a Hoseok musel zabrat o to víc, aby se do týmu na mistrovství dostal.
Od střední školy spolu bojovali, měli za sebou nespočet rvaček jak na hřišti, tak mimo hřiště. Nemohli se vystát a Hoseok, kdykoliv Taehyunga viděl, měl pocit, že mu prdne žilka. Byl vytočený, jen slyšel jeho otravný, hluboký hlas.
Co byli venku ze střední, se oba chlapci změnili. Co však zůstalo stejné, byla vzájemná nenávist.
Na střední škole hráli proti sobě a už tenkrát byly jejich síly vyrovnané. Kdyby se spolu snesli, tvořili by nepřemožitelný tým. Jednou to jejich trenéři zkusili a vytvořili tým z nejsilnějších hráčů v čele s Kimem Taehyungem a Jung Hoseokem. To, co se stalo na hřišti, by všichni nejradši zapomněli. Byla to největší katastrofa, která se za celou historii hokejového sportu stala.
Hoseok s Taehyungem se do sebe pustili ještě před samotným zápasem v šatně. Servali se jak psi a naštvaně a s modřinami šli poté na hřiště. Místo toho, aby se snažili o spolupráci a společnými silami se pokusili ten zápas vyhrát, zbili se navzájem. Tenkrát to začal Taehyung, že naschvál do Hoseoka narazil. Ten ho rovnou přetáhl hokejkou a pak to šlo rychle. V tu dobu byli na hřišti necelé dvě minuty.
Oba chlapce musela ošetřit záchranná služba, protože byli pobití, jak kdyby zachraňovali svět. Čemu se ani jeden nevyhnuli, bylo dočasné vyloučení z hokejových týmů – to znamenalo další rvačku a hádku, kdo za to mohl.
Vysoká škola nebyla o moc slavnější. Když hráli odděleně, hráli famózně. Problém nastal, když hráli proti sobě.
A/N: Hello!
Rovnou vám sem házím první díl. Je to lehký úvod, nebojte, jakmile se na scéně objeví Tae, bude to jiskřit.
Přiznám se, že je to strašně těžký psát. Neustále kontroluji pravidla, jak vlastně extraliga vypadá, jak to probíhá... hrozný. Kdyby se naskytla nějaká chybka, o které víte, klidně mi to napište a já to opravím. Tohle opravdu není moje parketa a přiznám se, že sama nevím, co se bude dít a moc se na to těším.
Samozřejmě se moc těším, jak začnu psát povídku z knihovny... to už je víc moje a těším se na ni.
Tenhle příběh je pro mě neskutečnou výzvou a jsem moc ráda, že to budete prožívat se mnou. <3
Snad se díl líbil a já mířím do postele.
Dobrou!
Bye!
