16

22 3 3
                                    


Hoseok se snažil dělat, že je v pohodě. Že se vlastně nic neděje, ale všem bylo jasné, co se mu honí hlavou. Tréninky a ofiko nástup do nároďáku měl příští týden. Od toho, co se stalo v Piente již dobrých pár týdnů uplynulo. Média utichla a svět byl zase v pořádku.

Doma dostal pěkně po držce, bylo to nespočet výčitek všeho druhu (od toho, že nebere telefon, přes to, že nespí doma, až po závěry, kdy ji určitě podvádí s nějakou mladou děvkou někde z baru). Hoseok byl na tohle velmi trpělivý, a proto ji nechal, aby se vypovídala, ujistil ji, že ona je jeho jediná a že nikdo jiný v jeho srdíčku místo nemá. Samozřejmě, že chvíli odolávala, ale vše se vrátilo do starých kolejí.

A jako malý bonus byl, že odjížděla na nějaké jednání do Egypta – pracovala pro cestovní kancelář, a proto zahraniční služební cesty byly na denním pořádku. Hoseok to toleroval. Sám měl dost nabitý program – neustálé tréninky a cestování.
Jak moc se snažil, tak v pohodě nebyl. K jeho smůle týden utekl velmi rychle a on nyní seděl ve svém autě, na hrudi nepříjemný pocit a čekal, až bude půla, aby mohl jít na první meeting nároďáku. Byl nervózní, to bylo pochopitelné. Konečně se jeho sen začínal plnit, i přes určité nedostatky. Lépe řečeno jeden nedostatek – Kim Taehyung.

On byl další důvod, proč měl nervy v kýblu. Byl nervózní ze setkání s Taehyungem. Jak se k sobě budou chovat? Co přesně se všechno ten večer stalo? Bude na to Taehyung nějak narážet? Bude dělat, že se to nestalo? A co měl dělat Hoseok? Co když jeden bude předstírat, že se nic nestalo a druhý ne? Budou akorát za dementy?

Hoseok měl stále jeho oblečení – stejně jako Taehyung měl to Hoseokovo. Nechtěl ho zpátky, stejně byl ho nejspíš vyhodil. Svým způsobem doufal, že to Taehyung udělal za něj. On měl jeho oblečení vyprané a schované v cestovní tašce pod postelí. Kdyby na to jeho přítelkyně přišla, byl by to oheň na střeše.

Nebo možná nebyl, ale Hoseok z toho měl prostě blbý pocit. Nechtěl ho vidět.

Zvedl se ze sedačky a vytáhl klíčky ze zapalování. Upravil si kšiltovku na hlavě a klíče od auta strčil do zadní kapsy černých džínů. Srdce mu divoce bušilo.

Vyběhl schody a v ruce silně svíral svůj telefon. Naštěstí, dnes bude mít byt pro sebe, protože Soonmin již odjela. Dnes ráno byl srdceryvný projev, který měla vždy, když odjížděla. Hoseok byl toho názoru, že každý člověk žárlil, alespoň maličko. Na druhou stranu, on ze svojí strany nějak extra žárlivost nepociťoval, ale to bylo nejspíš skrz jeho povahu. Věděl, že ji nemá jistou, spíš věřil, že když jsou spolu již tak dlouho, že ona nebude mít potřebu. A když mu bylo slabo a jeho myšlenky na tohle téma stejně zabrousily, tak si říkal, že je možná lepší o tom nevědět. Co oči nevidí, to srdce nebolí.

Vstoupil do zasedací místnosti, kde již sedělo pár hráčů národního týmu. Taehyung seděl na židli čelem k němu. Zabodli do sebe své pohledy.

„Dobré odpoledne," usmál se na všechny Hoseok a potřásl si s trenérem rukou.

„Tady," ukázal mu trenér místo.

On mu to dělal naschvál, seděl naproti Taehyungovi. Výhodou bylo, že kdyby Taehyung začal říkat nesmysly (ne, že by někdy z pusy vypustil něco normálního), mohl ho pod stolem pěkně nenápadně nakopnout.

Zabodl do mladšího chlapce pohled a posadil se. Sundal si kšiltovku a rukou si zajel do vlasů. Oba mlčeli, oční kontakt však neporušili. Snažil se z jeho očí cokoliv vyčíst, ale marně. Jediné, co tam viděl, byla určitá nenávist, kterou tam měl vždy. Když nad tím tak přemýšlel, jediné, co z Taehyungova pohledu dokázal vyčíst bylo to neskutečné nadšení, že tu mohou být spolu. Alespoň, že toto nadšení spolu sdíleli.

Během chvíle dorazili i poslední opozdilci. Bylo vidět, že si trenér s výběrem hráčů dal opravdu záležet a zároveň dost zariskoval, protože zde bylo dost hráčů, kteří se zrovna nemuseli. Samozřejmě, oni nebyli až takový extrém jako Jung Hoseok a Kim Taehyung.
Tito dva byli rozhodně největší oříšek.

„Děkuji, že jste dnes všichni přišli," usmál se trenér a postavil se, aby na něj všichni viděli.

Hoseok s Taehyungem přerušili oční kontakt a pozornost směřovali k mluvícímu trenérovi.

„Protože tady máme mnoho, jak bych to řekl, speciálních a zajímavých vztahů, a protože je to každoroční tradice, pojedeme na soustředění. Bude to jako každý rok na pět dní, intenzivní silové tréninky, zvyšování kondice – to je co nás čeká po fyzické stránce. Čemu se budeme věnovat po stránce psychické, jsou vztahy mezi vámi. Pokud chceme mít silný tým, musíte si rozumět a vědět, že se jeden na druhého můžete spolehnout. Z toho důvodu jsem ještě upravil plán a před začátkem mistrovství vyjedeme na soustředění ještě minimálně čtyřikrát. Uspořádání na pokojích bude asi všem jasné. Je to klišé, ale je to potřeba, abyste se spolu naučili vycházet. Na první vyrazíme za čtrnáct dní, do té doby vám přijdou určitě další informace a bude vytvořena skupina na whatsappu, kde budou informace dostupné, případně jednotlivé změny."

Hoseok se otočil na Taehyunga, který se na trenéra mračil. Předpokládal, že se jim hlavou honila stejná myšlenka.


A/n: Hello!

Trochu pro pobavení... asi jste si všimli, že neustále zapomínám jméno Hoseokovy přítelkyně :D Tak už mám nápovědu:D

Also, můj toxic trait je, že to celý kafe vypiju skoro na ex a během hodiny si jdu pro další. Ne, závislá fakt nejsem :D

Also, dnes jsem do 19 h v práci, taaakže možná ještě něco napíšu :D (Samozřejmě já jako pracuju

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Also, dnes jsem do 19 h v práci, taaakže možná ještě něco napíšu :D (Samozřejmě já jako pracuju...:D)

😂😂

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


😂😂

Snad se díl líbil! Myslím, že se máme na co těšit... :")

Bye!

Offside || BTSKde žijí příběhy. Začni objevovat