Hoseok věděl, že byli nahraní. Seděl s hlavou sklopenou a pohledem hypnotizoval citrón ve svém pití.
Taehyung také mlčel, neměl, co by dodal.
„Ale nebojte, nikdo se o tom nemusí dozvědět," mile se usmál. „Podmínku ale jistě znáte."
„Přemýšlím, co bude horší," nechal se slyšet Hoseok a Taehyung, který měl rty sevřené do úzké štěrbiny, přikývl na souhlas.
Nechtěl hrát s Taehyungem a vlastně – když se tohle vypustí do medií, bude z toho chvíli halo a pak bude mít klid. Kdežto u toho mistrovství to tak jednoduché nebylo. Jenže, když řekne, že s Taehyungem hrát nebude, kdo půjde do nároďáku?
„Tak se rozmyslete dobře," vybídl je. „Proberte to u oběda, je již zaplacený a byl bych rád, abyste tady zůstali spolu a probrali to."
„Já asi nemám hlad," vypadlo z Hoseoka a v jeho břiše na důkaz nesouhlasu zaškrundalo.
„Mě zase přešla chuť k jídlu," vysoukal ze sebe Taehyung, i když opak byl pravdou – umíral hlady.
Kvůli autobusu se nestihl najíst, protože to jezdilo tak blbě, že byl rád, že vůbec doběhl.
„Trvám na tom, abyste tady spolu zůstali. Pak mi zavolejte, jak jste se rozhodli," kývl na ně a postavil se na nohy. „Rozhodněte se dobře. Pěkný zbytek dne."
Nezapomněl na ně mrknout a upravil si sako. Zamířil k číšníkovi, kde zaplatil útratu za sebe i za oba chlapce a během chvíle jim zmizel úplně.
Hoseok se na Taehyunga mračil.
„Nečum tak, já si tohle nevymyslel," zavrčel na něj mladší a naštvaně upil ze svého vína.
„A já snad jo?" zakňoural Hoseok a sevřel ruku v pěst, až mu zbělaly klouby. „Spíš mi teda řekni, jak to uděláme?"
Nervózně stiskl sklenku s vodou. A rty zkřivil do zamyšlené grimasy.
„Já asi začnu tím, že si na to objednám ještě víno," začal Taehyung a kopl do sebe zbytek tekutiny v křišťálově čisté sklenici.
„Taky bych si dal, ale jsem autem," povzdychl si Hoseok a upil své vody.
„Na to ser, víno nám rozjasní mysl," mávl rukou na číšníka Taehyung a objednal lahev Rulanského šedého a dvě skleničky.
Hoseok na něj vykulil oči a než stihl jakkoliv zareagovat, číšník zmizel a Taehyung si jazykem nervózně přejížděl přes rty. Donesli jim předkrm, kachní prso na zeleninovém salátku. Vypadalo to dobře.
Během jídla nemluvili a jen si užívali jednotlivé chody. Oba dělali, že tam ten druhý není a že není co řešit. Mezitím do nich víno padalo takovým stylem, že Taehyung nevěděl, jestli bude schopný ze sebe vymotat větu, že by si vzali další flašku. To měla být jejich třetí.
„Tak, co uděláme?" musel si podepřít padající hlavu Hoseok.
„Já myslím, že mě to víno mysl spíš zatemnilo," vysoukal ze sebe Taehyung a sladce se usmál na číšníka, který donesl ještě jednu flašku, aniž by si o ni museli říkat. „Děkujemééé."
Ten jen kývl na souhlas, vzal prázdnou flašku a odešel.
„Musíme to ale nějak vyřešit."
Hoseok cítil, jak na něj již padala únava a cítil, jak se mu začínalo všechno motat. To tak ještě potřeboval, vidět Taehyunga dvakrát. Jako kdyby jeden Taehyung nestačil.
Sakra, stačil a až moc!
„To musíme," přikyvoval Taehyung a dopil, co měl ve skleničce.
Pohledem vybídl Hoseoka, aby udělal totéž a mohl jim zase dolít. Postavil se, aby dosáhl na Hoseokovu sklenku a rukou se musel podepřít o stůl. Jestli ještě budou pokračovat, asi nevyjdou ze dveří. Naštěstí, v restauraci již téměř nikdo nebyl a byla propojená s hotelem, takže když bude nejhůř, pronajme si pokoj. Hoseok stejně bydel tady někde poblíž, takže nikam nemusel dojíždět.
A protože jim ani třetí sklenička nestačila, rozhodli se, že budou pokračovat.
„Budu si pronajímat pokoj," vysoukal ze sebe Taehyung.
„Já asi taky," souhlasil Hoseok. „Žena by mě zabila, kdybych přišel takhle domů."
Napsal ji opileckou sms plnou chyb a překlepů a zřejmě si myslel, že to po něm přeluští.
„Ale ještě bych to zkusil proložit rumíčkem nebo Jagermeistrem. Ten je na žaludek, to je zdravý, to jsou bylinky," navrhl Taehyung.
Hoseok přikývl na souhlas: „A tam se domluvíme, co a jak."
Taehyung souhlasně zamručel.
Nějakým zázrakem se jim podařilo se doplazit na pokoj. Každý si v ruce nesl flašku vína a Hoseok ještě vyprosil lahev rumu a Jagera a s blaženým úsměvem se plazili do schodů – snažili se po dvou, ale sem tam si lehli na schody a zkoušeli to alespoň po čtyřech.
Společně zapadli do jednoho pokoje, Taehyung si sedl na postel a Hoseok se posadil naproti němu na gauč.
„Tak... kdo z nás pojede na mistrovství?" zadíval se na staršího chlapce Taehyung a rozepnul si první tři knoflíčky u košile.
A/n: Hello!
Tak co myslíte? Jak tohle dopadne? Nezabijou se? Kdo pojede na mistrovství?
Hehehe, snažila jsem se, aby to bylo co nejdříve. :D Snad se díl líbil a nebojte – oni dva ještě kámošky určitě nebudou. Budoucnost je stále nejistá :D
Tak mějte pěkný večer!
Bye!
