„Sakra," vypadlo po chvíli z Taehyunga. „Co to děláme. Asi jsme fakt ožralí."
„Tyvole," vydechl Hoseok a zadíval se na mladšího.
Musel uznat, že pohled na Taehyunga ležícího v písku, tričko vyhrnuté, rty opuchlé, oči lesklé a tváře lehce růžové, se mu líbil.
„Já nevím," rychle se postavil na nohy Hoseok. „Promiň, promiň."
„Mám všude písek," zasmál se Taehyung a doufal, že tím prolomí tu atmosféru mezi nimi.
Hoseok se na něj zadíval: „Jak moc špatný bude, když řeknu, že bych to chtěl dokončit?"
„Hoseoku," vydechl Taehyung a zadíval se na staršího. „Seš zasnoubenej."
„A to je to jediný, co ti na tom přijde divný?" zamračil se na něj Hoseok. „Tenkrát na soustředění ti nevadilo, že jsem zadanej."
„Jenže tenkrát to bylo jiný!" bránil se Taehyung.
„Jo? A v čem?"
„Dneska ses zasnoubil," kroutil hlavou Taehyung.
„A stejně jsem teď tady a s tebou..." nespouštěl z něj svůj pohled Hoseok.
Taehyung mlčel. Sklopil pohled k zemi a atmosféra mezi nimi zhoustla.
„Pořád tě nesnáším," nechal se slyšet Hoseok a Taehyung mu věnoval nechápavý pohled.
„Proč mi kurva musíš dělat takovej zmatek?" rozčílil se mladší a rozrušeně rozhodil rukama.
„Nejsme manželé po dvaceti letech, aby ses tady takhle rozčiloval, zlato," mrkl na něj pobaveně Hoseok.
„Ty," zavrčel Taehyung. „Si prostě myslíš, že si můžeš dělat co chceš, hrát si s lidmi ve svém okolí jak chceš, ale tak to není. Se mnou si hrát nebudeš, se mnou ne! Ještě bys mi mohl říct, že to celý bylo nahraný, ne? I tu noc, kdy tě podvedla, co? To bylo taky jen jako?! Abych se já cítil blbě?"
Zase křičel, i když nechápal proč. Nevěděl, proč ta slova říkal. Všechno to z něj vylétlo, ani nevěděl jak.
„O čem to mluvíš? Soonmin mě podvedla? Cože?" nechápal Hoseok.
Taehyung si vyděšeně dal ruku před pusu a vykulil oči. Sakra, on o tom fakt nevěděl.
„Nic, nic. Musím jít," kroutil divoce hlavou.
Měl jedinou výhodu. Znal to tady jak své boty a už byla opravdu tma. Kdyby to tady neznal, byl by.... no, nedopadlo by to dobře s tím, jak byl slepý.
„Počkej," zastavil ho Hoseok a Taehyung se snažil vyhnout očnímu kontaktu.
„Jak to víš?"
„Co?"
„Že mě podvádí?"
„Tys o tom mluvil," zalhal Taehyung.
A ona to vlastně až taková lež nebyla.
„Jo, jo, vlastně," přikývl Hoseok.
„Já nevím, co dělám," přiznal po chvíli. „Celý je to šílený a nechápu sebe, nechápu to, co se děje."
Taehyung mlčky přikývl a vzal obličej staršího do dlaní.
„Občas se dějí šílené věci," pokrčil ledabyle rameny mladší a postavil se mírně na špičky, aby mohl staršího políbit. „Pořád tě nesnáším, nemysli si."
Hoseok si mladšího přitáhl za pas o něco blíž a svým čelem se opřel o to jeho.
„Jsem rád, že jsme na stejné vlně," zašklebil se.
Ani jeden z nich nevěděl, jak se to stalo. Možná, že ani jeden z nich nechtěl vědět, jak se ocitli v domě Taehyungových rodičů, v ruce si nesli každý velkou lahev tvrdého a vzali to ještě přes bar, který tu rodina Kim měla.
„Počkej," smál se Taehyung a sebral Hoseokovi z ruky archivní lahev rumu. „To mají naši z roku, kdy jsem se narodil, ta se nesmí vypít."
Hoseok mlčky přikývl a vzal jinou lahev.
„To bude dost silný," zamžoural očima Taehyung. „To je nějaká domácí whisky, kterou taťka dostal od kamaráda z Portorika."
„Fakt?"
„Jo," zahihňal se Taehyung. „Vem to a pojď se mnou!"
Zatahal ho nedočkavě za ruku a společně vyběhli schody směrem k Taehyungovému pokoji.
Zapadli k malému stolečku a Taehyung byl celkem vděčný, že to tady nebylo zařízené jako jeho dětský pokoj. Byl to klasický pokoj pro hosty s velkou postelí, skříní, malou komodou, na které byla televize. Na zdi byly dvě poličky, na které bylo několik fotografií Taehyunga s jeho týmem a pár pohárů a medailí. Součástí celého pokoje byly ještě jedny dveře, za kterými se schovávala nejspíše koupelna.
Hoseok si odpustil všechny komentáře a usadil se vedle Taehyunga. To, že za sebou nechávali cestičky z písku ani jeden z nich neřešil.
Taehyung odněkud (Hoseok ani nestihl postřehnout kdy a odkud, protože se kochal pokojem) vytáhl whiskovky a zapalovač.
„Nalej tuhle," ukázal na whisky.
Hoseok udělal, jak mu mladší přikázal a Taehyung nadšeně škrtl zapalovačem a sledovali, jak whisky začala hořet.
„Poctivá," smál se Hoseok.
„To víš," zazubil se Taehyung. „Domácí."
A/n: Hello!
Tak jsem se v pořádku vratila. Cely dil je psány pres telefon, takze pardon za chyby.
Za cca 20 minut budu doma (ve 4:10 rano), takze se pujdu pekne dospat xD
Snad se dil libil a uvidime, co se stane dal 🌚🌚
Pekny den!
Bye!