„Hele," vyplašeně se podíval na Taehyunga.
„Co?"
„Volá mi Hoseok na facetime."
„A sakra... zavři dveře, já tady vůbec nejsem."
„Jo, jo," rychle zapadl do sedačky a videohovor přijal.
„Čau Hoseoku, žiješ?" usmál se na něj do telefonu.
„Ahoj... máš nějaký špinavý triko, jako kdyby ses polil," zasmál se Hoseok.
Taehyungovi se udělalo špatně, ale ani se nehnul, aby Hoseok nezjistil, že byli spolu.
„To se ti zdá," odbyl ho Jimin. „Kde seš? Kdy se vrátíš?"
„Jsem u našich, chtěl jsem se stavit je pozdravit. Pomáhám jim se zahrádkou, takže přijedu koncem týdne. Pak budeme víc jak měsíc pryč, protože mistrák a následně další zápasy s týmem, takže bych to nestihl. Hele, nemáš něco ve vlasech? To vypadá jak nějaký lístek," přiblížil obličej více k telefonu, aby se zaměřil na Jiminovy vlasy.
„To se ti zdá!" zakýval hlavou Jimin. „Tak doufám, že pak vše půjdeme oslavit, až se vrátíš!"
„Nebude asi moc co slavit, pokud nebudeme na mistráku na bedně."
„Počkej, jak to myslíš?" hrál blbého Jimin.
„Nedělej, že to nevíš. A nedělej, že tohle není Taehyungovo auto."
„To teda nevím, a to teda není! Jak tě to vůbec napadlo?"
Taehyung si dal ruku přes pusu. Hoseok se v autech vyznal.
„Předpokládám, že jste oba vyvoněný," zasmál se Hoseok.
„Oba? Já jsem tu sám, nepraštil ses do hlavy?" zkusil to Jimin.
„Miláčku, já poznám Taehyungovo auto. Zároveň otevři Instagram a twitter. Jste všude, spolu se Soonmin. Taehyung se semínky a zeleninou ve vlasech, ty jsi na tom nebyl o moc lépe... Docela mi to zlepšilo den."
Jimin se podíval na Taehyunga, který mlčky otevřel Instagram.
„A sakra," zamumlal a ukázal Jiminovi, že měl plno označení na příbězích od lidí, kteří seděli v kavárně s nimi.
„Trenér nás zabije," zakňoural Jimin.
„To vás zabije," přitakal Hoseok.
„Panebože," zabořil hlavu do opěrky Taehyung a už se ani nesnažil dělat, že tam není.
„Ale bylo to vtipný," pronesl Hoseok. „Každopádně, doufám, že jste si randíčko užili."
„Randíčko?" vypadlo z obou chlapců jednohlasně.
„A ne snad?"
„No, to ti nemůžu udělat, lásko. Abys nežárlil," mrkl na něj Jimin, který se vzpamatoval jako první. „Já vím, že tomuhle," ukázal na svůj obličej a tělo, „je fakt těžký odolat, ale Taehyunga ti přebrat nemůžu, to by bylo fakt hnusný."
„Neboj, klidně si ho můžeš nechat, nestojím o něj."
Taehyung skousl spodní ret a ignoroval nepříjemný pocit na hrudi. On ho taky nechtěl. Otočil hlavu a sledoval kolemjdoucí. Najednou na něj začal zase padat takový ten pocit, který měl ráno. A taky se těšil do sprchy, smrděl jako maracuja v jogurtovém dresinku. Vlasy měl jemně slepené a nebylo mu zrovna nejlépe.
Jimin se jen slabě zasmál, ale nic neříkal.
„Každopádně, až budeš sám, tak mi prosím zavolej, chtěl bych ti něco říct," poprosil Hoseok a Jimin přikývl.
„Já už teď stejně odcházím, musíme se umýt," podíval se na Taehyunga, který mlčky přikývl na souhlas.
„Jasný, tak zatím," zamával mu Hoseok a hovor položil.
„Seš v pohodě?" ověřil si Jimin, který si té těžší atmosféry hned všiml.
„Jasně, proč bych nebyl?" zasmál se Taehyung a Jimin jen pokrčil rameny.
Nechtěl se do ničeho plést, ale myslel si svoje.
„Tak se uvidíme zítra na tréninku," usmál se na něj a otevřel dveře auta. „Zatím ahoj!"
„Ahoj," rozloučil se Taehyung a nastartoval motor.
Doma okamžitě zaplul do sprchy. Potřeboval ze sebe dnešek smýt. A i když věděl, že by si měl jít zacvičit, skončil v posteli u netflixu a nějaké příšerné romantické komedie, ze které se mu chtělo zvracet, už během prvních deseti minut věděl, jak to skončí, ale stejně věděl, že bude brečet jako správná baba a z nějakého důvodu, i když nevěděl jakého, bylo přesně tohle to, co teď potřeboval.
