Všechno bylo v prdeli. Věděl to a možná až litoval, že podepsal smlouvu do nároďáku. Naházel do tašky poslední zbytky věcí, které si připravil na postel. Měli jet všichni společně autobusem. Celý den sezení, protože jeli někam do hor, aby měli hezké kopečky na běhání.
Snažil se Soonmin dovolat, protože se jim změnil čas odjezdu a oni se jen o pár hodin minou. To ho mrzelo, docela se na ni těšil. Na poslední chvíli uklízel celý byt, aby tam bylo čisto. Dokonce se vybičoval a utřel prach, vypral a umyl okna. Svým způsobem mu to pomáhalo se odreagovat od myšlenek na následující týdenní horor.
Tašku si hodil přes rameno a vyšel ven před dům. Měli sraz na fotbalovém stadionu, který byl naštěstí kousek od Hoseokova bytu. Necelé dva kiláky, což pro něj byl znamenalo jen projít parkem. Hokejový stadion měl na druhé straně města. Tím, že ten fotbalový měl ale větší parkoviště kvůli autobusu, byl zvolen on jako místo odjezdu.
„Čuus," zazubil se na Jimina, který se dostal do nároďáku taky.
Bylo to docela zmatené a na tom prvním setkání nebyl, protože musel odjet do Busanu k rodině. Následně mu volal, že musí jít děsně pít, protože jsou spolu v národním týmu. Hoseok ten večer nepil, když viděl alkohol, udělalo se mu hned špatně po té poslední vzpomínce.
„Doufám, že budem spolu," zakňučel Jimin a hodil tašku na zem.
„To já taky, ale mám určité tušení, jak to dopadne," protočil očima Hoseok.
„On tu ještě není," poznamenal Jimin.
„Jako Taehyung?"
„Jo," přikývl mladší a sehnul se k zemi, aby si mohl zavázat tkaničku u bot.
„Myslíš, že se na to vyprdnul?"
„Pochybuju," zakroutil hlavou Jimin. „Hele, trenér ještě ani neurčil kapitána."
„Já myslel, že to bude Taehyung."
„To se říkalo. Teď se zase říká, že to budeš ty!"
„Proč o tom nevím?" rozesmál se Hoseok a Jimin jen se smíchem pokrčil rameny.
V autobuse seděli spolu. Povídali si o všem možném. Jimin se svěřil, že Yoongi u něj přespal a že mu řekl, že je na kluky (Jimin Yoongimu to řekl).
„Hele, tys toho ten večer napovídal," smál se Hoseok a Jimin vykulil oči.
„Co jako?"
„Hóódně věcí..."
„A sakra," protočil očima Jimin a opřel si hlavu o okýnko.
„Podle mě to stejně Yoongi věděl," usmál se na něj a zadíval se ven.
Znal to tam. Sem přeci odvážel Taehyunga.
„To si děláš legraci...?" zavrčel, když cítil, že řidič zpomaluje.
„Proč?"
„To je parchant línej," zabručel a nevěřícně kroutil hlavou.
Během chvilky nastoupil Taehyung a posadil se dopředu vedle Jaejoonga.
„Počkej..." zadíval se na Hoseoka Jimin. „Jak jsi věděl, že nastoupí?"
„Viděl jsem ho," vypadlo z Hoseoka rychle.
„Nebyl vidět!" bránil se Jimin a koutky úst mu cukaly.
„Byl."
Na důkaz toho, že se o tom již nechce bavit, si dal sluchátka do uší a nezapomněl se mračit na celý svět.
„Hobi, no ták," drcnul do něj Jimin. „Přece bys nebyl uražený."
„Možná," hodil po něm očkem Hoseok. „A pro tebe by to měl být hyung."
Jimin na něj vyplázl jazyk a následně mu začal ukazovat něco ve svém telefonu.
„Víš, že seš horší než nějaká puberťačka?" zašklebil se na mladšího chlapce Hoseok.
Na soustředění jeli přes celou republiku. Měli ho v oblasti Jirisan národního parku. Nikdy tam nebyl a jak stihl během chvíle zjistit, ani Jimin tam nebyl. A přitom to bylo vcelku blízko Busanu.
„Díval jsem se na fotky, vypadá to moc krásně," ukázal mu fotky v telefonu, které našel na netu.
„Myslíš, že budeme někde na hotelu nebo v chatkách?"
„Trenér mluvil o hotelu, měli bychom mít plnou penzi. Ale do jakého, to netuším."
O několik hodin později byli na místě. Vylezli z autobusu a Hoseok se div nesložil na zem, jak měl přesezené nohy.
„Pokoj číslo jedna Joo Jaejoong a Kim Myunsoo, pokoj dva Do Kyungsoo a Park Jimin," začal trenér.
Jimin po Hoseokovi hodil smutný pohled a vydal se za tmavovlasým chlapcem s obrovskýma očima.
Dvojice chlapců postupně odcházeli do hotelové budovy.
„Na vás dva bohužel nezbyl pokoj na této budově hotelu, takže půjdete támhle," ukázal na menší domek, který byl na druhé straně areálu.
„Super, alespoň nebudou svědci, až ho zabiju," ušklíbl se Hoseok a Taehyung se na něj překvapeně podíval.
„Ty seš kretén," zakroutil hlavou mladší chlapec a hodil si sportovní tašku s věcmi přes rameno.
„Tohle je kvůli vám. Bylo to vytvořené po poradě s mnoha psychology, takže doufám, že nebudete dělat naschvály," podíval se na oba chlapce trenér.
„Nic neslibuju," zakroutil hlavou Hoseok, který svým způsobem čekal, že taková situace nastane.
„Já taky ne," slyšel za sebou říkat Taehyunga, který se rychlým krokem vydal za Hoseokem a svůj pohled zabodával do zad staršího chlapce.
V tu chvíli se mu hlavou honila jen jedna jediná myšlenka – musel vymyslet plán, jak Hoseokovi tuhle týdenní dovolenou co nejvíce znepříjemnit.
A/N: Hello!
Dnes již poslední díl! Teď si jdu užít filmový večer se svým mužem. Tak se těšííím! Koupil popkáč, brambůrky,... a jdeme koukat na Bullet Train, který miluju :D
A další úžasná zpráva... taťky kámoš je kuchař a teď k nám dost často jezdí, takže... každý večer máme teplou večeři, vařit nemusím, jídlo je naprosto luxusní. Fakt, chudák k nám přijel na kafe a z legrace, že uvaří. Než jsem přijela z práce, tak byla uvařená několikachodová večeře :D Bomba. Slintám šíleně.
Zítra mě čeká ségry maturák... je to velká holka a já se cítím stará :D Zároveň Šíma chce hned ráno po maturáku jet na běžky do Deštného (je tam takový více kopcovitý terén, tak doufám, že to přežiju :D). V neděli je naplánovaná nějaká oslava, masakr, absolutně nevím, jak budu stíhat :D
Už nebudu zdržovat řečmi...
Snad se díl líbil!
Bye!
