Věděl, že by bylo blbé se zvednout hned a následovat mladšího. Věděl to až moc dobře. Každopádně, kašlal na to a Jiminovi, který se vševědoucně culil, věnoval protočení očí, aby si nic nemyslel.
„Hned jsem zpět," pronesl směrem k ostatním, když mu několik chlapců věnovalo překvapený pohled.
Nečekal na odpověď a vydal se ven. Taehyung seděl venku před hospodou na autobusové zastávce. Poznal ho hned. Mlčky se posadil vedle něj.
Taehyung k němu otočil hlavou a ušklíbl se.
„Přišel sis zakouřit?" skousl si spodní ret a sjel Hoseoka pohledem od hlavy až k patě.
„Já myslel, že to bude naopak," pohled mu opětoval a neodpustil si mírné ušklíbnutí, kterým se snažil zamaskovat hořící tváře.
„Ty seš stejně ztracenej případ," zakroutil hlavou Taehyung a zády se opřel o chladnou zeď zastávky.
„Proč myslíš?"
„Přiznáš si to někdy?"
„Co si mám přiznávat?"
„Třeba to, že seš...No, to je jedno. Zavolal jsem si taxík a na hotel se dostanu, nemusíš si se mnou dělat starost," změnil téma mladší, když před nimi zaparkovalo žluté auto se svítícím nápisem TAXI na střeše.
„Co jsem?"
„I když ti to řeknu, tak mi věřit nebudeš a budeš se tomu bránit ještě víc," pokrčil rameny Taehyung a vyskočil na nohy.
„A proč se tomu bráníš ty?" opáčil Hoseok, protože nebyl úplně blbej, aby nevěděl, na co Taehyung narážel.
„Protože seš to ty," řekl lhostejně mladší a došel k autu.
„A to je špatně?" nechápal Hoseok.
„To já nevím, odpověz si sám," mrkl na něj Taehyung a nastoupil do auta.
Nečekal na Hoseokovu reakci, vidět jeho prázdný výraz za sklem mu bohatě stačilo. Nadiktoval řidiči adresu hotelu a sledoval mizejícího Hoseoka ve zpětném zrcátku.
***
„Hoseoku, co se děje?" zajímal se Jimin, když Hoseok přišel a vypadal, že mu uletěly včely.
„Nic," zakroutil hlavou Hoseok.
Otočil se od mladšího a očima projížděl dav.
„Hledáš někoho?"
„Jo," přikývl Hoseok.
„A koho?" vyzvídal Jimin, když mu Hoseok nebyl schopný říct souvislou větu a lezlo to z něj jako z chlupaté deky.
Nehledě na to, že vypadal hodně rozrušeně. Klepal si nohou a bouchal prsty o stůl. Sice jemně, ne každý by si toho všiml, ale Jimin za ty roky už tak nějak poznal, když něco nebylo v pohodě. Očividně si chlapci nebyli zakouřit. Anebo byli a Hoseoka to opravdu poznamenalo.
Nechápal to, ještě tak pět minut zpět byl samá srandička a rýpal do všech okolo.
Očividně se nic nekonalo, protože pět minut byla dost krátká doba. To, než prošel celou hospodu tak to zabralo minimálně minutu a půl. Musel to být nějaký rychlý rozhovor.
Další věcí, která ho zarážela bylo to, že Taehyung se nevrátil. Byla pravda, že Hoseok se vrátil rychlou chůzí, ze které každý poznal, že je naštvaný. Kopnul do sebe půl litr piva na ex a poté začal nervózně skenovat okolí.
„Nějakou holku, kterou budu moct pozvat na drink a pak si ji vzít na pokoj," zabručel Hoseok podrážděně a nečekal na Jiminovu reakci, zvedl se ze židle a vyrazil do davu.
„A do prdele."
