„Chováš se jak malej smrad," protočil očima Jimin a Hoseok se spokojeně usmíval.
Pěkně to Taehyungovi natřel.
„No a co," pokrčil rameny a upil ze své, z půlky vylité, kávy.
Jimin to již nekomentoval a změnil téma na náplň dalších tréninků. Čas do večeře utekl rychle, ještě nestihli ani probrat vše. Společně zamířili po schodech dolů, kde se nacházela obrovská jídelna. Měli večeři formou rautu, z toho byl Hoseok nadšený. Mohl sníst co chtěl a kolik toho chtěl. Zabrali stůl pro čtyři, Jimin říkal, by se k nim rád přidal Kyungsoo, který byl takový nemluvný a téměř s nikým se nebavil. Tedy, zatím. Ještě nevěděl, co to je sedět u stolu s Hoseokem a Jiminem, když ani jeden z nich nevěděl, co je to ticho nebo kdy už konečně zavřít pusu.
Taehyung seděl na druhé straně jídelny a Hoseok byl spokojený. Nedovedl si představit, jak to udělá večer. Spát v tom malém křesle se mu nechtělo, ale v jedné posteli s Taehyungem taky moc ne.
„Nad čím přemýšlíš? Ať se ti nezavařej závity," drcnul do něj Jimin.
S Kyungsooem ho pobaveně sledovali. Ptali se ho na několik otázek, ale Hoseok byl ponořený ve svém světě a nepřítomně přežvykoval kousek okurky.
„Co?" překvapeně se rozhlédl kolem sebe, načež Jimin a Kyungsoo vybuchli smíchy.
„Nad čím přemýšlíš?" zopakoval mu Kyungsoo, který se uklidnil jako první.
„Nad ničím," zamračil se Hoseok a zaklepal hlavou ve snaze vyhodit ty myšlenky na mladšího chlapce ven.
„Nekecej," nedal se Jimin a Hoseok jen nafoukl tváře.
„Přemýšlím, co bude horší – spát v pidi midi křesle nebo vedle Taehyunga," přiznal nakonec.
Jimin se vševědoucně ušklíbl a otočil se na Taehyunga. Následně párkrát provokativně nazdvihl obočí a spokojeně se zazubil, když po něm Hoseok hodil zoufalý pohled.
„Já bych vedle něj spal. Zvlášť jestli bude mít to prádýlko," mrkl na něj Jimin a Kyungsoo, který nevěděl, na co Jimin narážel, se začal dusit rýží.
„Nic v tom nehledej, Jimin si jen myslí, že je děsně vtipnej," vysvětlil mu Hoseok.
„Mně to docela vtipný přišlo," vypadlo z Kyunsgooa, když se uklidnil. „Teda, nejvíc ten tvůj výraz a jak jsi zrudl."
Hoseok to okomentoval protočením očí a Jimin s Kyungsooem dalším výbuchem smíchu.
Po večeři se někteří (mezi nimi byl i Taehyung) vypravili na pokoj spát, a někteří (mezi ty patřili i Hoseok, Jimin a Kyungsoo) zůstali v hotelovém baru u piva a rozebírali co bude dál.
„Pánové, v šest třicet budíček a ještě před snídaní si dáme malý běháníčko. Tak to nepřežeňte, dobrou noc!" rozloučil se s nimi trenér.
Bylo kolem půlnoci.
„Tyjo," zakroutil očima Hoseok. „To asi dopiju a půjdu. Už takhle se nevyspím s tím volem v posteli."
Jimin se zasmál a Kyungsoo mlčky upil ze svého piva. Bylo vidět, že je unavený a má skoro dvojnásobnou hlavu z neustálé snahy vnímat Hoseoka s Jiminem, kteří mluvili přes sebe a potřebovali mu vše sdělit.
Hoseok dopil a zvedl se k odchodu.
„Tak dobrou," rozloučil se s kluky a vydal se směrem k jejich chatce.
Vzal za kliku a nic se nestalo.
„Do prdele," zabručel si pro sebe a zkusil to znovu.
Zalomcoval ještě jednou a stále nic.
Bylo zamčeno.
„To je kretén," zhluboka vydechl a donutil sám sebe potlačit naštvání a chuť ty dveře vykopnout.
Obešel chatku, jestli náhodou Taehyunga nenapadlo vyvětrat. Mohl by se dovnitř dostat oknem.
K jeho smůle bylo otevřené jen malé okénko do koupelny. Kdyby se hodně snažil, prolezl by jím. Zároveň ale okénko bylo dost vysoko, takže nevěděl, jestli se mu tam povede dostat.
„Já ho zabiju," bručel si pro sebe, když šplhal po stromě, který byl vedle chatky.
Musel vylézt nahoru, po střeše přejít ke koupelně nebo tam doručkovat a držet se okapu. Tím, že střecha měla dost velký sklon, rozhodl se, že nejprve zkusí to ručkování.
Visel na úzké větvičce a modlil se, aby pod ním nepraskla. Věřil, že za ním stáli všichni svatí, protože se mu opravdu povedlo přeskočit a zachytit se okapu, který se nebezpečně zakýval.
„To je takovej dement," mumlal Hoseok a ručkoval přes celou zeď až k oknu koupelny.
Povedlo se mu to tak excelentně, že se držel vnitřního rámu okna jednou rukou, visel dolů, a tak nějak věřil, že je po něm. Při svém parádním přeskoku z okapu do okna se praštil do obličeje a byl si téměř na sto procent jistý, že bude mít na tváři nějaký škrábanec od zdi.
Sebral poslední zbytky sil a pokusil se zachytit i druhou rukou, aby se mohl vytáhnout. Byl půlkou těla v okně a zasekl se. Jak má jako skočit dolů? Nebylo tam nic o co by se mohl zachytit, když se posune, poletí hlavou napřed, cestou to vezme o roh sprchového koutu nebo o umyvadlo. Visel v okně a podepřel si rukou hlavu.
„Já ho tak strašně zabiju," zatnul pěsti a maličko se posunul.
Během chvíle se celý sesunul na zem. Jeho sesun doprovázela hlasitá rána, když vzal hlavou umyvadlo a zbytkem těla sprchový kout. Samozřejmostí byla vlna nadávek na Taehyungův účet.
Překvapivě, mladšího chlapce to nevzbudilo. Hoseok se posbíral na nohy a vydal se do pokoje. Taehyung spokojeně spal na jedné půlce postele a nevěděl o světě.
„Počkej, tohle ti nedaruju," zašeptal Hoseok a ze své cestovní tašky vytáhl malou krabičku.
A/n: Hello!
Ještě jeden rychlý díl, než mi začne španělština a doučko, takže zase budu končit v 10 večer. XD Těžký život workoholika ;D
Co myslíte, že mu Hoseok provede? :D
Snad se díl líbil, běžím!
Bye!
