4

32 3 7
                                    

„Hoseoku, co to prosím tebe bylo?" zeptala se Soonmin, když její přítel byl již deset minut ztracený ve svých myšlenkách a nereagoval na její předešlé otázky a ignoroval jídlo před sebou.

„Já nevím," zakroutil hlavou a podepřel si rukou hlavu.

„To bys měl vědět."

„Mlč už a jez," zamračil se na ni a pustil se do jídla.

Soonmin protočila očima a rozhodla se, že tohle chování Hoseoka přejde. Její partner zřejmě neměl dobrý den a věděla, že nemá cenu to pokoušet. Kdyby tak udělala, mohla by si rovnou sbalit věci a odstěhovat se. To, že Hoseok mlčel, znamenalo jediné – byl opravdu hodně naštvaný.

***

Týden do zápasu utekl rychle. Hoseok makal jako nikdy, i když věděl, že jeho šance jsou již předem ztracené. O incidentu v restauraci se ostatním spoluhráčům nezmínil.

Zazvonil mu telefon. Neznámé číslo.

„Jung Hoseok, prosím?"

„Dobrý den, tady Park Kyungsoo, byl jsem pověřen tréninkem týmu na mistrovství světa."

„Dobrý den, jak vám můžu pomoct?"

„Rád bych vás měl v týmu."

„Myslel jsem, že již máte pana Kima."

„Řekl jsem mu to, co řeknu teď vám."

„Ano?"

„Pokud zítra vyhrajete, rád vás ve svém týmu přivítám."

„Prosím?"

„Slyšel jste dobře. Stačí vyhrát. Chci, abyste tam ze sebe vydal všechno. Jste kapitán, doveďte svůj tým k výhře. Zatím se vám to daří, od doby, co jste se vrátil, tým stoupá nahoru."

„Díky, pane."

„Pěkný zbytek dne."

„Taky, na shledanou."

„Volali mi z výběrka," kývl na ostatní.

„Bude se rozhodovat, koho si vezme, do týmu na základě našich zítřejších výkonů," posadil se na lavičku v šatně a zadíval se na ostatní.

„Tak to musíme vyhrát," zazubil se Jimin.

„Nebude to tak jednoduché, koukali jste, jak teď hrají?" povzdychl si Hoseok a schoval si obličej do dlaní.

„A koukal jsi, jak rychle jdeme nahoru?" drcnul do něj Seokjin a posadil se vedle mladšího spoluhráče.

„Já vím," přikývl Hoseok a pousmál se. „Jste kurva dobří."

„To jsme. A zítra to obhájíme," mrkl na něj Jimin. „Věř mi."

„Mine, ani na to nepomýšlej," zasmál se Hoseok a Jimin na něj vyplázl jazyk.

„Už se stalo," poslal mu pusinku a vyskočil na nohy.

Smích utichl, když do místnosti vstoupil trenér.

„Tak jsme připraveni na zítra?"

„Snad ano," přikývl Hoseok.

„Jak snad?" nazdvihl obočí trenér a zkřížil ruce na prsou.

„Jsme připraveni."

„Skvěle. Tak pojďte, sestříhal jsem si záznamy z jejich her, jdeme na to mrknout."

***

„Připraven?" poplácal Hoseoka po rameni Jimin a nasadil si chrániče.

Hoseok přikývl na souhlas a přes chrániče si natáhl dres. Posadil se, dotáhl brusle a do ruky si vzal helmu. Měl ještě pár minutek, než půjdou na led. Strašně moc si přál, aby vyhráli, ale zároveň si nedělal velké naděje. Včera strávil večer sledováním Taehyunga. Byl rychlý. To byl vždycky. Jezdil rychle, agresivně a mířil přesně. Hoseok hrál velice podobně, jen nebyl tak agresivní – dle trenéra. Byl sice rychlý, ale rozvážný, neustále si hlídal, kde má spoluhráče, aby měl komu nahrát. Taehyung většinou jel hlava nehlava a zkoušel to. V některých chvílích byl trochu sólista. Když mohl, tak jel.

„Jdeme!" zavolal na ně trenér a vběhl do šatny.

Hoseok si na hlavu nasadil helmu a společně se svými spoluhráči se vydali na led. Byl nervózní a už teď věděl, že s Taehyungem minimálně jedna rvačka bude. Taehyung bude hrát agresivně, to věděl až moc dobře. Měl stejnou podmínku jako Hoseok – vyhrát zápas. Oba půjdou naplno, jako ještě nešli. Celý večer zkoušel hledat nějaké záznamy, kdy Taehyungovi šlo o vítězství, ale nic pořádného nenašel a většinou hráli proti sobě, takže minimálně jedna nebo dvě rvačky za zápas.

„Držte se," poplácal ho po zádech trenér a on jen kývl na souhlas.

Sklouzl se na ostrých nožích a najel na svou část hřiště. Pozdravili se s ostatními hráči. Když se Hoseok zdravil s Taehyungem, přejel mu po zádech ledový mrazík.

„Těšil ses na mě?" mrkl na Taehyunga a doufal, že ho tím lehce rozhodí.

„Ani si neumíš představit jak moc," mrknutí mu opětoval a Hoseok se zamračil.

Měl rozhodit on jeho, ale zatím to bylo naopak.

„Jak ti šla matika, broučku?" zavrněl Taehyungovým směrem.

„Matika?" nechápavě se na něj mladší otočil. „Počítání? Asi jo."

„Tak počítej s tím, že ti nakopu prdel," provokativně se na něj usmál a Taehyung protočil očima nad jeho dětinskostí.

Jimin šel na vhazování. Postavili se na svá místa a hra mohla začít. Vhazování vyhrál Jimin, rychle se na bruslích rozjeli





A/N: Hello!

Máme tady další díl! Ha, snažím se psát co nejvíce, dneska jsem od doktorky dostala kortikoidy a mám léky, který mě večer mají vypnout. Už je to půl hodiny a zatím jsem plná energie :D Čumím u toho na hokej, teď Češi vyrovnali, tak tady byla velká sláva, chlap a táta fandí jak o život, já chtěla napsat jeden díl čistě jen hokejový zápas, ale nějak mi to nejde.

Takže nad tím teď přemýšlím, jak to mám udělat :D Musím si to nechat projít hlavou, protože nevím, jestli to je v mých silách :D

Jdu ještě koukat!

Bye!

Offside || BTSKde žijí příběhy. Začni objevovat