Ráno se probudil celý zkroucený. Seděl na gauči, nohy měl v tureckém sedu a šíleně mu v nich mravenčilo. Zamračil se, když s nimi chtěl pohnout, ale měl na nich něco těžkého.
V hlavě ho píchalo tisíc jehliček, když otevřel oči, všechno měl rozmazané. Tiše zavrčel a podíval se do svého klína, kde spokojeně ležel rozvalený Taehyung.
Hlavu měl v jeho klíně, obličej zabořený v jeho intimních partiích, kdy je od sebe dělila jen tenká látka černých tepláků. A aby toho nebylo málo, rukou se držel gumy u tepláků a spokojeně oddechoval.
„Kurva," vypadlo z něj a shodil Taehyunga na zem.
Vyskočil na nohy a rychle odpochodoval do koupelny, kde se zavřel a zamkl za sebou. Opřel se o umyvadlo a zadíval se do zrcadla.
Vypadal hrozně. U oka se mu ještě více dovybarvil monokl. Jeho krásnou vizáž doprovázely napuchlé oči, které byly doplněné o kruhy pod očima. Byl moc sexy.
Bylo mu fakt dost zle. Potřeboval se odsud dostat, ale nešlo to. Ještě nemohl řídit.
Svezl se na zem a zády se opřel o chladnou zeď. Schoval si obličej do dlaní a snažil se uklidnit zběsile bušící srdce a třes rukou.
Zkoušel zhluboka dýchat, ale v tuhle chvíli se mu to zdálo nemožné. Třas z rukou se mu postupně dostal do celého těla. Jemně zaklonil hlavu, a i tu si opřel o zeď. Snažil se být v klidu. Co se včera vlastně stalo? To celé ho děsilo ještě snad více.
Měl nějaké menší útržky z toho večera, ale to bylo opravdu minimum. Pamatoval si, že souhlasil s tím, že na mistrovství pojedou spolu.
Už teď toho litoval. Po tom, jak viděl Taehyunga ve svém klíně, se na něj opravdu nemohl ani podívat. Absolutně neměl nejmenší tušení, kde byl jeho telefon. Měl by si zavolat taxík a rychle odtud zmizet.
Přes hranu sprchového koutu bylo pověšené jejich oblečení. Na jeho bílé košili byl velký tmavý flek – předpokládal, že to byl Jagermeister, kterým se bezpochyby polil. Vedle visela Taehyungova černá košile, na které byly již zaschlé zbytky čehosi, co mladší chlapec snědl. Držel se ze všech sil, aby si neublinkl. Hoseokovy kalhoty ležely na druhé straně místnosti na zemi, Taehyungovy byly přehozené přes sprchový kout vedle košilí.
Schoval si obličej do dlaní a doufal, že se nestalo nic horšího, čeho by později litoval.
Ještě chvíli se přemlouval, aby se již zvedl a šel si situaci vyjasnit s Taehyungem. V tichosti odemkl a otevřel dveře. Zvědavě nakoukl do malé kuchyňky, která byla prázdná. Postel byla ustlaná a prázdné lahve postavené u odpadkového koše v rohu místnosti.
„Haló?" promluvil Hoseok do ticha.
Nic se neozvalo nazpět. Prošel celý hotelový pokoj/apartmán a zjistil, že tady byl úplně sám. Na jednu stranu se mu neskutečně ulevilo, ale na tu druhou, vlastně nevěděl, jak by se měl cítit. Nevěděl, jestli byl rád nebo ho mrzelo, že tam Taehyunga již nenašel.
Na konferenčním stolku našel svůj telefon. Měl spoustu nepřečtených zpráv.
Otevřel internetový odkaz, který mu posílala jeho přítelkyně a vykulil oči nad tím nadpisem.
„Jung Hoseok a Kim Taehyung – na hřišti dělají, že se nenávidí, ale u oběda se spolu smějí."
Následně tam byl článek, kde a kdy byli a fotka, kdy se Taehyung usmíval na číšníka, který jim zrovna doléval víno. Odepsal své přítelkyni, že je to vytržené z kontextu a telefon odhodil.
Sbalil i Taehyungovy zapomenuté věci a vydal se na recepci, aby mohl zaplatit.
„Budu platit kartou," usmál se na slečnu, která se na něj překvapeně podívala a následně znovu překontrolovala počítač.
„Již máte vše zaplaceno. Pokoj 253, opravdu?"
„Ano," přikývl Hoseok.
„Pan Kim Taehyung ho měl," nechápavě svraštila obočí. „A již odjel a před odchodem zaplatil i včetně útraty."
„Nějaký alkohol?"
„Ano," přikývla hlavou a koukala střídavě z monitoru počítače na Hoseoka. „Měli jste ten pokoj spolu?"
„No," nervózně se podrbal na hlavě. „Asi bych to nerozvíjel."
„Určitě. Každopádně, vše je v pořádku, můžete jít," usmála se na něj.
„Děkuji. Mohl bych Vás ještě poprosit..." nevěděl, jak by měl pokračovat.
„Určitě, nebudu nikde nic šířit."
„Děkuji," oddychl si. „Ono to opravdu jen blbě vypadá, ale realita je úplně jiná."
„To je Vaše věc. Mějte pěkný zbytek dne," věnovala mu jemný úsměv a klíče od pokoje si uklidila do šuplíčku.
„Vy taky," vysoukal ze sebe Hoseok a vydal se k odchodu.
Než dojel domů, Taehyung již vydal oficiální vyjádření k článkům, kterými se plnila média.
„Dobrý den, rád bych něco doplnil k těm článkům, které kolují snad po všech sociálních sítích, na kterých jsem uživatelem. Nebudu tady vymýšlet nějaké zbytečnosti o tom, jak je to vytržené z kontextu a podobně. Všichni víme, jak tohle funguje. Já a Hoseok máme určitou minulost, která se nezmění a ponese následky i do budoucna. Oba jsme dostali nabídku reprezentovat náš stát na mistrovství světa v ledním hokeji. Pro oba je to velká čest, které se nechceme vzdát. Z toho důvodu jsme se sešli, i s trenérem, který nás následně nechal, abychom to probrali mezi čtyřma očima. Předpokládám, že všichni víte, jak to mezi sebou s Hoseokem máme, proto to víno byla povinná výbava. Domluvili jsme se na nějakém řešení, s tím, že pokud to nebude fungovat, jeden z nás – dle domluvy a posouzení trenéra – odstoupí. Pro oba to budou náročné měsíce, kdy se budeme muset spolu navzájem vyjít. Určitě za tím nehledejte žádné kamarádíčkování nebo cokoliv jiného. S Hoseokem jinak nejsem a opravdu nechci být v kontaktu. Tímto bych Vám všem rád popřál krásný zbytek dne a kdyby došlo ve změně složení národního týmu z mojí strany, určitě Vás budu informovat já, ať již přes sociální sítě nebo své zástupce v rámci oficiálního vyjádření."
A/N: Hello!
Včera jsem učila do 11 do večera. Borec se tak moc omlouval a byl z toho tak špatný, až mi ho bylo líto. Jsem hodná, až jsem blbá, co? :D
Dneska jsem teda úplně K.O. :D
Snad se díl líbil a moc mě neukamenujete, haha :D
Za chvíli mi začínají přednášky a zkoušky, tak držte palce a mějte pěkný den!
Bye!
