Banshee

♦3.Díl♦

„Abych nezapomněla, tady máš prášky." Usmála se Amanda a podala mi hnědou krabičku s kouzelnými pilulkami.

„Děkuji. Dobrou noc." Usmála jsem se.

„Dobrou noc," popřála mi Meredit i Amanda. Byla jsem strašně unavená, že si to nikdo nedokáže představit. Zmohla jsem se na to, abych se šla osprchovat, oblékla jsem si své krátké šortky a tílko, které slouží jako pyžamo. A pak hned zalezla do postele. Deku jsem si povytáhla až k uším, aby mi nebyla zima. Ani jsem se nenadála a usnula jsem.

Otevřela jsem oči a ocitla se uprostřed ulice, kterou jsem neznala. Okolo bylo pár lamp, které poblikávaly. Vypadalo to tady opravdu děsivě. Tohle zřejmě byla ta chudá, temná a strašidelná část Londýna. Zhluboka jsem se nadechla a ucítila tu vůni, kterou už jsem dnes cítila. Ale teď byla výraznější vůně smrti. Není to vůbec příjemná vůně. Zapáchá jako byste smíchali rozkládající se maso a...myslím, že je to káva. Odporné! Mé nohy samotné se začaly pohybovat a já šla dál po ulici a blížila se k tmavé uličce, kde byl tento zápach silnější. Zamračila jsem se, když jsem vcházela do uličky. Zápach byl opravdu silný, nikdy jsem nic takového necítila. Byla zde tma, ale já pořád šla dál. Nepociťovala jsem strach ani zvědavost, ale i tak jsem šla dál. Zastavila jsem se u zdi a podívala se před sebe. Všechno kolem bylo jakoby rozmazané. Byla sice tma, ale to co se dělo jsem viděla, jako by bylo světlo.

Stáli přede mnou čtyři muži a jedna žena, která vypadala vyděšeně, klečela na kolenou a brečela. Viděla jsem do tváře pouze jí, muži jako by byli bez tváře. Žena byla celá od krve a držela se za levé oko. Až teď jsem slyšela její křik a naříkání, které předtím jako by nebylo. Bylo mi divné, proč se drží spíše za oko a ne za tu řeznou ránu, kterou má na krku a jde z ní docela dost krve. Potom jsem si toho všimla. Oční bulva se válela vedle jejího kolene. Můj žaludek se nepříjemně zachvěl a já měla pocit, že se každou chvíli pozvracím. Chtěla jsem jí pomoci, ale nevěděla jsem jak. Když jsem se chtěla pohnout, tak jako by mé nohy byly k zemi přikované. Snažila jsem se promluvit, ale nevypadla ze mě ani hláska. Jako bych byla stín a všechno jen pozorovala. Strach ovládl celé mé tělo a opravdu mi bylo špatně.

„Prosím! Nechte mě být! Vždyť jsem nic neudělala!" Brečela tak intenzivně, že jí málem nebylo rozumět.

„Neudělala?" Ozval se děsivý mužský hlas, který v ruce držel cigaretu, ze které si následně potáhl.

„Myslím, že ano. Tebe doma neučili, že ne za dveřmi neposlouchá?"

„Já-já to nikomu neřeknu, přísahám! Odejdu odsud a už mě nikdy neuvidíš! Prosím!" Vyčerpaně řekla a svalila se na zem. Co mě, ale víc překvapilo, byl mužský smích. On se jí směje.

„Jen pros! Když umíráš, trpíš, tak tím je mé potěšení větší. Myslím, že ti vytrhnu i to druhé oko! Je to úžasné vidět tě, jak z tebe vyprchává život. Ale je tě docela škoda, v posteli jsi byla jedna z nejlepších, ale stejně si mi nedala, to co jsem chtěl."

A jak řekl, tak i tak udělal. Sehnul se k ní a vytrhl jí i pravé oko, které ji následně nacpal do pusy. Žena se začala dávit, až nakonec to oko vyplivla. Její křik se ozýval všude okolo a mě to přímo trhalo uši. Žena už neměla sílu brečet, ani křičet a ani se hýbat. Pouze ležela na zemi a mohla bych říct, že se dívala před sebe, ale už žádné oči neměla.

„Skončete to!" Poručil a otočil se ne odchod. Já udělala krok zpátky, abych se mohla schovat do stínu, abych mě nezahlédl. Ale cítila jsem jeho vůni, která byla velmi příjemná a pozorovala ho. Jeho postava byla vysoká a svalnatá, což jsem soudila z těch svalů, co měl na rukou. Najednou se zastavil a otočil se mým směrem. Bohužel jeho tvář jsem neviděla, žádnou totiž neměl. Díval se přímo na mě a chtěl jít ke mně blíž, ale nakonec jen pokroutil hlavou a pokračoval pryč z tmavé uličky. Otočila jsem se na nebohou ženu zrovna ve chvíli, kdy jeden z mužů vytáhl sekeru a useknul ji hlavu.

Prudce jsem otevřela oči a zhluboka dýchala. To byl příšerný sen a...počkat! Nechápavě jsem zamrkala a podívala se nahoru. Místo toho, abych viděla strop mého nového pokoje, tak jsem viděla pouze tmu. Kde to proboha jsem?!

Otočila jsem hlavu na stranu a srdce se mi zastavilo. Dívala jsem se na hlavu ženy z mého snu a viděla jen prázdné oční jamky. Vlasy, ruce a vlastně celé mé tělo byla namočené v její krvi. Můj dech se stal těžším a já se neudržela a z plných plic zakřičela. Jakmile jsem si uvědomila, co dělám, rukou jsem si zakryla pusu. Křik banshee je vzácný a přivolává zbytečně moc nadpřirozena a hlavně smrti.

Rychle jsem se postavila na mé roztřesené nohy a začala pomalu couvat. Během toho jsem sledovala tělo ležící na zemi a opodál ležící hlavu. Otočila jsem se na odchod a držela se zdi, abych náhodou neupadla. Nikdo mě tu nesmí najít. Nikomu bych asi nevysvětlila, co tu dělám.

Bylo mi hrozně a v břiše mě nepříjemně tlačilo. Až jsem se nakonec zastavila a vyhodila ven celý obsah svého žaludku na zem. Zvracení nešlo zastavit, až když jsem v sobě nic neměla. Otřela jsem si hřbetem ruku a pokračovala jsem v cestě.

Jak jsem se sem vlastně dostala? Podívala jsem se na to, co jsem měla na sobě a viděla, že mám jen šortky a tílko na spaní. Žádné boty, žádný kabát prostě nic. Tohle se mi ještě nikdy nestalo. NIKDY!

Dostala jsem se ven z tmavé uličky a dostala jsem se přesně na tu ulici. Rozhlédla jsem se po okolí a nevěděla, kam jít.

Opřela jsem se o zeď a rozbrečela se. Celá jsem se viditelně třásla a krev na mě pomalu zasychala. Nesnažila jsem se své vzlyky tišit, stejně tu nikdo nebyl. Svezla jsem se po zdi na zem a kolena si přitáhla k tělu. Byla jsem zoufalá a nevěděla, co mám dělat.

Neměla jsem žádné ponětí o tom, jak dlouho jsem tu seděla a brečela, ale ani jsem neslyšela přijet auto. Ve chvíli kdy na mě někdo sáhl, chtěla jsem znovu začít křičet, když jsem si všimla, že je to Amanda. Na nic jsem nečekala a pevně jí objala a začala brečet ještě víc. Snažila se mě utišit a pak mě dostala do auta a jely jsme domů.

Ahojte.

Tak hned v první řadě se vám chci strašně omluvit za zpoždění, ale opravdu to dřív  nešlo. No snad to ještě někdo bude číst. 

Nevím, co bych měla ještě napsat, ale opravdu mě to mrzí, že jsem díl nepřidala dřív. Nahoru jsem vám dala obrázek, jak si představuji Hope - hl. hrdinku a také křik banshee, aby jste si to mohli představit :)

A co na to říkáte? 

A jak jste si užili prázdniny?

Moje prázdniny byli super, akorát to bylo krátké volno :/

No nic, tak se mějte a děkuji moc za VOTE a komentáře :3

Mějte se :)