Banshee

♦35.Díl♦

Kdo by tušil, že Banshee jsem začala psát v roce 2015! :D 

Temné čarodějnice v Harryho domě ztratily skoro všechnu energii. Pořád se snažili udržet spojení, i když je čarodějnice covenu Quicca měly v hrsti. A všechny to moc dobře věděly. Ale pravda byla, že temné čarodějnice se nesnažili coven vypátrat, naopak. Snažily se o nalezení knihy, sice nevěděly jistě, že to byl právě Quicca coven, ale něco v jejich čarodějnických kostech jim to říkalo. A měly pravdu, což nakonec také zjistily.

„Mám ji!" vykřikla jedna z čarodějnic, která se ke kouzlu nepřidala. Ta měla za úkol zaměřit se na knihu. Tím Harryho a všechny okolo přivedla do pozoru.

„Kde je?!" vykřikl Harry nedočkavě.

„Vidím jen tmu, jakoby byla v nějaké krabici nebo v truhle. Nejsem si jistá. Musí být zřejmě očarovaná, nemůžu vycítit, kde se nachází."

„Pospěš si, už to dlouho nevydržíme!" zakřičela Beatriche a znovu se soustředila na kouzlo.

„Já se snažím!" zakřičela čarodějnice na zpět. Harry začala nervózně přecházet po místnosti.

„Moment, vidím světlo. Někdo tu knihu vytahuje, je to žena. Prohlíží si ji, je to zvláštní. Jakoby k ní kniha mluvila, ale ona není čarodějnice. Je něco jiného, cítím to! Ale to není možné. Jen ty nejtemnější bytosti v ní dokáží číst nebo...nebo boží bytosti." Všichni se zarazili. Co když je to někdo z nich, ale kdo? Moc ženských démonů se na svět nedostalo. Tak, kdo to může být?

„Jak vypadá!" Liam se zeptal.

„Vypadá překvapeně."

„Myslím vzhledově."

„Neznám ji, nikdy jsem ji neviděla. Nevypadá jako typický démon, nemá žádné poznávací znamení. Ale cítím z ní temnotu, možná stejně temnou jako ďáblova. Nebo je to jen kouzlo, nejsem si jistá. Ona má blond vlasy, zelené oči, červené rty. Cítím tu knihu blízko, nemůže být dál než v téhle ulici." Jakmile tohle prohlásila, Harrymu došlo, o koho jde, i když se chtěl moc mýlit, tak moc dobře věděl, že má pravdu. Došlo to i Liamovi, který se začal o Hope bát. Za ten čas si jí docela oblíbil, i když mu věčně lezla do hlavy. Už je na světě moc dlouho, začíná myslet jako člověk.

„Doufejme, že tu knihu neschová. Jinak je to celé zbytečné. Musí ji odložit, cítím jen její energii. Potřebuju vědět v jakém domě je! Kde se nachází?"

O hodinu později...

Temné čarodějnice byly vyčerpané jako ještě nikdy předtím a také už kouzlo skončilo. Jen jedna se pořád držela energie knihy, kterou začala cítit čím dál tím blíž.

„Odešla! Nechala ji na stole. Vidím ten dům, černý plot. Je tam mnoho aut, vypadá jako straší, ale je velký-"

„Vím, kde to je!" Harry naštvaně prohlásil a praštil pěstí do zdi.

„Liame! Sežeň, co nejvíc démonů!"

„Harry, jsi si jistý?"

„Liame udělej, co ti říkám, já tady velím!" Harryho oči se rudě rozsvítily a vypadal zuřivěji než kdy jindy.

„Dobře, všechny svolám."

V ten moment se začaly dít věci. V Harrho domě se začali shromažďovat démoni různých podob a schopností. Byl tam nevídaný hluk, ale dostávali se sem i démoni z různých koutů světa.

„Ticho!" zařval Liam na celý dům a všichni se na něj otočili a poslouchali.

„Stojíme proti covenu Quicca!" rozezněla se celým domem vřava, většina démonů měli už s tímto coven, co dočinění.

Během toho, co Liam obeznamoval všechny se situací, tak si coven v klidu popíjel víno a neměl tušení, co se chystá a co se stane. Hope byla v supermarketu a nakupovala všechno, co bylo potřeba. Nějak se domů nehnala, protože neměla nic lepšího na práci, tak ještě přemýšlela, co dobrého by si pro sebe koupila.

Okolo domu Amandy a Meredit se postupně začali slézat démoni, až měl dům úplně obklíčený. Bylo by opravdu jednoduché do domu vletět a všechny pozabíjet, ale i oni cítili, že je dům chráněný kouzlem.

„Bylo to docela těžké. Nečekala jsem, že vydrží tak dlouho." Protáhla se Amanda a následně se napila vína.

„Je to nějaké divné. Muselo jich být víc, to je jasné. Jen mi tu něco nehraje. Držely se tak dlouho, tak jsem čekala, že zaútočí ještě nějak jinak, ale potom z ničeho nic přestaly. Proč?" Zamyslela se Rebbeka. Všechny se na ní podívaly a zamyslely se.

„V tom musí být nějaký háček. To nejde jen tak. Co když jsme udělaly chybu."

„Rebbeko, děsíš mě." Amanda se na ní podívala.

„Přemýšlejte, sestry. Kde by vzaly najednou tolik energie. Jedině, že by získaly nějaký artefakt s temnou energií nebo..."

„Nebo co?" ozvala se Alice, jedna z nejstarších.

„Nebo jim pomáhal ...ON!"

„O kom mluvíš?"

„Všichni víme, že ďábel už je na světě několik století."

„Myslíš, že on jim s tím pomáhal? Proč by to dělal?"

„Možná něco hledá."

Všechny se na sebe vzájemně podívaly a zvedly se z kuchyně. I když byly vysílení, jedno malé kouzlo je nezabije. Posedaly si do kruhu a chytily se za ruce. Svíčky stále hořely, takže o starost míň. Avšak Mereditt a Amanda zůstaly v kuchyni a dívaly se do prázdna.

„Mereditt, myslíš, že?"

„Já nevím."

Obě se na sebe podívaly a prudce se zvedly ze židle. Rozběhly se ke schodům a přímo k pokoji, kde čarují. Dveře byly pootevřené, což nevěstilo nic dobrého. Amanda lehce zatlačila do dveří, aby se podívala. Hned na to udělala krok zpět. Viděla Harryho, jak sedí na kraji stolu a v ruce drží svou knihu a listuje v ní. Když zvedl zrak, tak je uviděl. Ony však první viděly jeho zuřivé oči, které byly rudější než krev. Amanda a Meredit na nic nečekaly a běžely pryč. Seběhly schody a běžely k obýváku, kde byl celý coven. Ano byl tam, ale všechny byly mrtvé. Všude po zdech byly cákance krve a všechny měly podřezané hrdla. Pod jejich těly se začala tvořit obrovská kaluž krve a jim bylo na zvracení.

Otočily se a chtěly utéct ven, ale to se jim bohužel nepodařilo. Za nimi stál Harry a Liam, který byl celý od krve. To on je zabil!