Banshee

♦39.Díl♦

To nikdo nečekal, co? 

Tak tady další díl. Jen jsem se chtěla zeptat, zda si ještě někdo pamatuje na onedirection-ff.blog.cz? Já jsem tam dnes asi po roce zabloudila a docela mě zamrzelo, že už nefunguje. Což je vlastně škoda, protože tam bývaly fakt dobré příběhy. Docela škoda no. 

PS: Koukněte na můj profil, je tam jednodílovka RACE, kterou jsem našla ve složkách. Děkuju ♥

Tak se dobře bavte :) 

Trvalo nějakou dobu, než si někteří všimli, že dům Hope hoří, protože každý měl dost práce s tím pomoci ledem, kteří byli v kómatu všude na ulici. Hlavně té ulici, když se tam sešli démoni skoro z celé Evropy. Někteří odvážlivci se odhodlali do domu vejít, aby se podívali, zda tam nikdo není. Avšak dál než ke schodišti se kvůli plamenům, které už pohltily celý dům. S Liamem a Harrym uvnitř. Hasičům se dlouho nedařilo dostat na místo, celý Londýn byl vzhůru nohama.

O tři hodiny později...

Z celého domu zbyly jen ohořelé trámy, které už jen lehce doutnaly. Podařilo se uhasit oheň poměrně rychle, ale už bylo pozdě. Nikdo nevěřil, že by mohl někdo přežít. Všichni omámení, už byli na nohou. Démoni, kteří hlídali dům, pořád stáli před troskami a čekali. Věděli, že jejich pán není mrtvý. Nějaký obyčejný oheň ho nedokáže zastavit. Měli pravdu. Harry otevřel oči, které nejdříve byly jako kočka, had a nakonec jestřáb. Byl zavalený trámy a pořád ještě pořádně nechápal, co se děje. Trámy ze sebe svalil a postavil se. Všichni lidé okolo nevěděli, co se to děje, ale Harrymu to bylo jedno. Avšak nikdo nebyl schopný jít k němu blíž, protože byli v šoku. To není možné! Prolétávala všem účastněným ne nadpřirozeným lidem. Harry byl špinavý a nahý, ale jinak úplně v pořádku.

„Já tu mrchu zabiju!" zuřil a řval na celé kolo. Vypadal jako rozzuřené zvíře utržené ze řetězu.

„Prohledejte celé město! Najděte ji!"

Všichni se rozprchli až na jednoho démona.

„Už ji našli pane. Je v Devil klubu, ale zmizela jim."

„Jak jim mohla zmizet!" rozzuřil se ještě víc.

„Vědí, že je pořád v klubu, jen ji nemohou najít."

„Ať seženou pekelné psi. Hned!" démon kývl hlavou a zmizel.

Harry se otočil za zvukem, který za sebou slyšel. Uviděl Liama, jak se hrabe z popela. Podíval se na Harryho, který ho propaloval zlostným pohledem.

„Máme práci."

Liam souhlasně kývl a oba se jako černý mrak rozprchli pryč.

...

Neznámá dívka ležela na zemi na záchodcích a ženy, které sem chodily, ji jen překračovaly. Nebylo to nic zvláštního, že se holky, co to moc přehnaly, válely na jen tak zemi. V tu chvíli, kdy byla na záchodcích sama, otevřela oči a zhluboka se nadechla. Těžce dýchala a dívala se do stropu. Co se to sakra stalo? Proběhlo jí hlavou. Rozhlédla se okolo sebe, aby zjistila, kde to vlastně je. Hlava jí třeštila, tak jakoby jí do lebky píchalo milion špendlíku. Čelo si masírovala rukou a pomocí umyvadel se postavila na nohy. Pustila vodu a napila se. Měla neskutečnou žízeň. Jakmile se však podívala do zrcadla, ztuhla. Udivením otevřela pusu.

„Co to sakra!" zakřičela pisklavým hlasem, který rozhodně nebyl její. Ruce měla potetované a piercing ve rtu nebyl příjemný. A o tom v pupíku a jazyku ani nemluví. Vypadala příšerně, dotkla se své tváře, aby si byla opravdu jistá, že je to pravda, nebo se jí to jen zdá. Dovnitř vrazila pěkně opilá dívka, která byla vzhledem podobná jí. Hodně tetování, piercingů a bůh ví všeho ještě.

„Hej, Mandy holka, kde se flákáš?!"

Dívka se rozhlédla, jestli to mluví s ní. Asi zřejmě ano, protože nikdo jiný tu nebyl.

„Pardon?" podívala se na ní a nechápala.

„Pardon? Mandy, co je to s tebou? Šlehla sis tu oranžovou nebo fialovou? Která je lepší?"

„O čem to sakra mluvíš?"

„Mandyy! Ty máš dost holka. Pojď na panáka!" Popadla ji za ruku a vytáhla ven. Ona nechtěla, protože měla strach.

„Počkej, pusť mě! Já nejsem Mandy, já jsem Ho-" zarazila se a vysmekla se z dívčina sevření. Zastavila se přímo uprostřed parketu a v hlavě jí běhalo několik vzpomínek. Většina nebyla její, ale Mandy. Viděla, kde bydlí, kolik jí je, jaký je její život a také, jak se to proboha stalo, že je v těle někoho jiného. Pak jí však v mysli naskočilo mnoho slov z knihy, kterou četla, ale nevěděla, co znamenají. Když se vrátila zpátky do reality, tak se rozhlédla. Viděla mnoho Harryho mužů, kteří ji zřejmě hledali. Procházeli okolo ní, jakoby jí neviděli, jako by byla vzduch. Dívka, co jí vytáhla ze záchodů, byla už někde, bůh ví kde a ona tu teď byla sama. Kolo všichni tancovali a nevšímali si vyděšené dívky. Leknutím poskočila, když ji okolo pasu přistáli dvě velké ruce.

„Ahoj kočičko, pamatuješ si na mě?" Na krku cítila horký dech, který byl cítit po alkoholu a cigaretách.

„Nesahej na mě!" snažila se od něj dostat, ale nešlo to.

„Ale notak Mandy, užijeme si jako před týdnem. Na záchodě si tě ohnu." Hope si povzdechla. Super vlezla jsem do nějaké děvky, snad něco nechytnu.

„Poslouchej, ty idiote! Okamžitě mě pusť, já nemám zájem."

„Ale kočičko, ani nevíš, jak moc tě chci." Přitiskl na její zadek bouli, kterou měl v kalhotách. Hope chtěla říct uštěpačnou poznámku, ale něco zacítila. Odporný pach smrti, shnilého masa a síry. Prudce otočila hlavu a uviděla to. Pekelného psa v doprovodu s Liamem. Liam! Hlasitě polkla. Nehybně stála a dokonce i ignorovala nadrženého chlapa, co stál za ní. Pes se k ní blížil. Rudé oči byly vidět na dálku a dým, co mu vycházel z nosu. Byl to jeden z nejtemnějších a z nejzuřivějších tvorů pekla. Velkou rychlostí a s Liamem v závěsu se k ní blížil a ona tušila, že s ní je konec. Pes byl u ní a ona čekala nejhorší, ale nic se nestalo. Pes je obešel a Liam také. Avšak se zastavil a podíval se přímo na ní. Zíral jí do očí, protože mu přišla strašně povědomá. Potom však šel dál. Hope si oddechla a znovu se zaměřila na kluka za sebou. Věděla, že nemá cenu se s ním bavit. Netuší, kde se to v ní vzala, ale loktem ho udeřila přímo do nosu. Kluk se hned skácel k zemi a držel si nos, ze kterého se valila krev. Skoro nikdo si jich nevšiml a ona se otočila na rychlý odchod. Už viděla východ a myslela si, že má vyhráno. Ještě se otočila, aby se ujistila, že ji nikdo nesleduje. Jenže zakopla a do někoho vrazila. Vrazila do Harryho.