Banshee

♦60.Díl - Epilog♦

Hope byla přiražená o zeď a meč byl stále zabodnutý v jejím těle. Harry stál přímo před ní a ona na tváři cítila jeho mrazivý dech. 

„Teď už nejsi, tak silná, co? Cítí, jak ti z těla prchá život. Oh, je to pro mě ta nejsladší vůně."

Harry byl skoro až nadšený, když viděl její bolest. Hope zhluboka dýchala, i když to pro ní bylo čím dál tím obtížnější. Pak se zarazila a její úsměv se zvětšoval. Což ho zarazilo. 

„Ty jsi ale hlupák. Myslíš, že to byl můj plán?" její smích byl až děsivý, jak se rozléhal po prázdném domě. 

„Cože?!" 

Její smích neutichal. Až jí krev začala téct z úst. 

„Tak mluv!"

„Právě umírá poslední banshee na světě. Jak smutné. Ty jsi zabil nástroj, který ti mohl dát to, co jsi tak dlouho na zemi hledal."

Jeho zmatení bylo nepřehlédnutelné. Až po chvíli mu začalo docházet, o co vlastně jde.

„Proč si myslel, že vraždím banshee po celém světě? Jen tak? Své sestry, né. Byla to obrovská oběť! Ale můj úkol byl zničit to, co by ti dopomohlo k dítěti." Už na něj křičela. 

Jeho oči byly do široka otevřené, stejně tak jeho ústa. Okamžitě se snažil zastavit krvácení, aby ji zachránil.

„Už je pozdě." 

Zašeptala k němu a on se na ní podíval. 

„Za tohle skočíš v pekle! Za tolik vražd!" zařval na ní a dál se snažil. 

„Opravdu si to myslíš? Abych mohla skončit v pekle, musela bych mít duši," řekla mu. Z posledních chvil natáhla ruku a chytila ho za tvář.

„Zlatíčko, já se své duše zbavila." Její úsměv byť krvavý ho odzbrojil. 

„Marie..."

„Přesně tak! Tvoje milovaná čarodějka mě mé duše zbavila a já ji za to následně zabila. Skvělý obchod!" 

Bavila se nad ním. Bavila se víc, než kdy jindy za svůj život. Rozzuřila ho tak, jak nikdo jiný ne. 

„Nikde na světě není místo, kde bys mohla svoji duši schovat!" zařval na ní, až to s ní trhlo. 

„Ano, je! V tuto chvíli balíček s truhlou, kde je moje duše ukryta dorazila do Říma. Písmo a znak, který jsem na krabici napsala, poznají jen ti povolaní. Moc dobře vědí, co s tím mají udělat. Jedině ve Vatikánu je místo, kam se i ďábel bojí vkročit. Komnata hříšných duší."

Harry byl tak rozzuřený, že začal ztrácet svou lidskou podobu. 

„Ale nestihla jsem jednu věc..." řekla a přitáhla si ho ke svým rtům. Políbila ho a držela u sebe. Snažil se od ní dostat, ale ona nepovolila. Až po chvíli se mu to podařilo. Otřel si rty od její krve a podíval se na ní. Ta se usmívala tím nejlepším úsměvem, který v téhle chvíli dokázala. 

„Co to...?!"

Už  nedopověděl. Plameny začaly od konečků prstů a postupovaly dál. Nebyl to však obyčejný oheň. Byl modrý a Harry ho nemohl ovládat. Nebylo těžké rozpoznat, že tento pekelný oheň ho dostane zpátky do pekla. 

Vzpíral se, jak jen to šlo. Snažil se uniknout, ale nepovedlo se. Hope s úžasem sledovala, jak ho plameny postupně stahují do pekla. Jedině krev banshee ho mohla dostat zpátky do pekla, ale zaplatila za to vysokou daň. Teď jsou spojení.

Hope se zvláštně ulevilo. I za té situace v jaké se teď ocitla. Nechtěla zemřít v tomto domě. Se všech sil vytáhle ze svého těla meč a odhodila ho stranou. Kolena se jí podlomila, ale ona to díky zdi za ní ustála. Pomalým a hodně špatným krokem se vydala pryč z domu. Věděla, že má málo času než zemře. Ale bojovala. Chtěla zemřít tam, kde zemřela její rodina. 

Těsně od místa, kde stával jejich dům, jí nohy vypověděly službu. Ale nevzdala to. Snažila se doplazit k místu. Zanechávala za sebou krvavou stopu. 

Povedlo se jí to, dostala se tam, kam chtěla. Otočila se na záda a pověděla: „Zvládla jsem to, ale nikdy už nebudu s vámi..."

A naposledy vydechla. 

♦♦♦

Harry se probral po nějaké chvíli. Hlava mu třeštila a on se musel vzpamatovat. Seděl na svém trůnu z kostí a lebek. Byl zpátky v pekle, kam se nechtěl vrátit. Postavil se a nechápal.

„Vítej zpátky," Harry se otočil za hlasem a spatřil svého bratra. 

„Jak...?"

„Jak jsem tě sem dostal? Jedna důležitá věc ti unikla. I já mám své temné bytosti. A banshee je jedna z nich. Krev banshee tě dostala zpátky. Tam kam patříš. Moc dlouho jsi byl pryč. Je čas na své povinnosti."

Harry zhluboka dýchal a chystal se na bratra zaútočit, ten však zmizel dřív než se tak stalo. 

Jeho řev se ozýval v těch nejhlubších částech pekla. 

„Já se na svět vrátím, to přísahám!!"

♦♦♦

„Kdo se nebojí života, nebojí se ani smrti." — Arthur Schopenhauer

Po dlouhé době vás opět zdravím. 

Tohle je poslední část mého příběhu Banshee. I když mám v plánu bonusovou část, která se tu časem objeví. 

V první řadě chci všem poděkovat. Úplně za všechno. Za přečtení, za připomínání a hlavně za podporu, která mě vždy povzbudila dál psát. Měla jsem v plánu napsat další příběh. Ten je v plánu a také ještě jiný. Avšak nejdřív upravím příběh Dark Wolf.

Jestli vás to zajímá, tak určitě sledujte můj profil. 

Ještě jednou Vám moc děkuji. 

Mějte se krásně a já se na vás znovu těším u dalších příběhů. 

Anna