Banshee

♦33.Díl♦

O měsíc později...

Už je to měsíc, co se stal incident u Harryho doma. Hope, která v ten den utekla s hrůzou z jeho domu. Když utekla do bezpečí svého domu, zamkla všechny dveře. Jediné, co jí uklidňovalo, byl fakt, že dům je chráněn kouzlem, takže tady by neměl žádnou moc, kdyby se tu objevil. Nebude si lhát, že ji to vyděsilo, děsí jí to do teď, čekala démona nebo něco podobného, ale ďábla to v žádném případě. Do školy jezdí autem, který ji matky někdy neochotně půjčují, aby ho náhodou nepotkala.Mereditt a Amanda si všimly, že se s Hope něco děje, ale bohužel z ní nic nedostali. Hope však měla v mysli jen jedno: On je ďábel! Ještě teď tomu nechce věřit, co dělá ďábel na zemi? Jak dlouho tu je? Proč ji zachránil? Proč se nevrátí zpátky? Asi nemá cenu nad tím tak přemýšlet, protože by se to stejně nikdy nedozvěděla. Jedině v případě, že by se ho sama zeptala, ale to nepřipadá v úvahu. Avšak během toho, co se před ním snažila schovat, on měl napilno. Nejen on, ale i všichni ostatní.

„Už mám další čarodějnici. Víš, jak je těžké v dnešní době najít dobrou čarodějnici, která provozuje černou magii. Kdysi jich byly plné lesy a dneska děs. Všechny jen bílá magie, bílá magie a ta nejsilnější vůbec." Stěžuje si Liam do telefonu.

„Vraťte se zpátky. Mám pro vás další práci." Prohásil Harry a zavěsil.

„Ten má zase náladu," Niall protočil očima, nad Harryho tónem.

„JO, už celý měsíc, proč si myslíš, že jsem musel s tebou jet až do Skotska."

„Ha, to jsi měl za odměnu nebo za trest?"

„Za trest, myslíš, že sledovat tebe jak „pracuješ" je nějaká výhra? Vždyť si jen chlastal a balil ženský."

„Mohl sis taky vrznout, možná nebudeš tak nepříjemnej, vole."

„Drž hubu, už nikdy s tebou nejedu. Mohli jsme být už dávno doma, jenže ty né, musel si jít do každého baru, který jsi potkal, co?"

„Od kdy je z tebe taková hysterka?"

„Od té doby, co jsem s tebou vlezl do auta."

„Hele Liame, každý máme svůj způsob práce. Ty děláš něco jako poradce, já honím lidi, každej máme svý. Já ti taky nepindám do toho, co děláš ty."

Na to neměl, co říct, protože věděl, že mluví pravdu. Tak radši mlčel a sledoval cestu. Z kufru se ozývalo tlumené bouchání.

„Šípková Růženka se probudila, to zase bude." Niall protočil očima.

„Máš štěstí, že jsem vzal ten očarovaný provaz, jinak bychom už dávno jeli v hořícím autě."

„To je zajímavé, když je Harry tak mocný a dokáže kouzlit, tak proč sakra potřebuje čarodějnici?"

„Protože není blbej. Kdyby kouzlil on, tak by to všichni poznali a buď by se skrývali, nebo použili milion kouzel, aby nějak zmizeli. A navíc většina knih je rozházená po světě. Každý coven má svůj způsob čarování. A najít všechny zabere víc času, než najít jednu čarodějnici. Navíc to co se stalo Marii, se nestalo jen tak náhodou. A ty moc dobře víš, že Harry se do podsvětí vrátit v nejbližších stoletích."

„Takže je to pravda?"

Liam se zarazil. Právě teď zřejmě prozradil něco, co neměl nikdo vědět.

„Ehm, co myslíš?" Nepříjemně se ošil a volat sevřel pevněji.

„Teď si to posral Liame, jsi mrtvý démon. Tohle si pěkně odskáčeš."

„Nezakecáš to Liame. Takže je to pravda? Je možné Harryho zabít tady na zemi?"

„Nialle, myslím že, to-"

„Liame, nebuď sráč, já to nikomu neřeknu. Dělej."

„Okay, fajn. Jo, je to možné. Je možné ho zabít tady na zemi, tím se vrátí zpátky do pekla i s těmi, kteří přišli s ním."

„Aha, aha. Takže kdybych vzal zbraň a střelil ho, tak je finito?"

„Tak jednoduchý to není." Liam se zasmál, protože tohle ho opravdu pobavilo.

„Tak jak jako?"

„Kdyby to bylo tak jednoduchý, tak už jsme dávno zpátky. Naštěstí o tom nikdo neví a i to tak zůstane, jinak ti uřežu ptáka a věř mi, že tady na zemi ti zpátky nenaroste."

Niall se na něj nepříjemně podíval, což Liama pobavilo, ale nedal to na sobě znát. Hlavně proto, že to myslel vážně.

„Tak mluv a nedělej tajemného."

„Už ti víc neřeknu."

„Liame! Dělej!"

„Ne a už mlč, nechci se s tebou bavit."

Niall věděl, že to z Liama nijak nedostane, ale mohl by si to zjistit jinde.

O pár hodin později...

Po dlouhé a hlavně tiché cestě se konečně dostali do Londýna. Otevřeli kufr a setkali se s hrozivým pohledem čarodějnice Beatriche. To však nechali bez povšimnutí a vytáhli ji z kufru. Sice se vzpírala, ale proti nim neměla absolutní šanci. Dotáhli ji až do Harryho domu, kde už byli všichni bedlivě očekáváni.

„Konečně," pronesl znuděně Harry. Liam Beariche posadil na gauč přímo před Harryho.

„Rozvaž ji."

Liam tak učinil a Beatriche se hned pokusila o kouzlo, bohužel však nevěděla, o koho se jedná. Než stihla dopovědět kouzlo, tak se ji jakoby něco zaseklo v krku a ona nemohla dýchat. Oči měla vytřeštěné a držela se za krk.

„Být tebou, tak se o nic nepokouším. Můžeme to udělat dvěma způsoby." Harry se postavil a šel ke stolku, kde si nalil skleničku whisky, ale s kozlem, které na ní použil, nepřestával. Ona už začínala lehce modrat, ale to ho moc nezajímalo.

„Já tě pustím a ty uděláš to, co od tebe potřebuju. Nebo zemřeš ještě dřív, než uslyšíš mou nabídku, co ty na to?"

Přiblížil se k ní a podíval se jí do očí, že to myslí vážně. Bylo to už na ní moc, tak jen rychle zakývala na souhlas a hned na to se mohla opět nadechnout.

„Kdo jsi?"

„Neříkej, že mě nepoznáváš." Usmál se na ní, ale ona na něj jen zmateně koukala.

„Podepsala jsi se mnou smlouvu v tu chvíli, co jsi začala s temnou magií."

Hlasitě polkla a postavila se, Harry taktéž. Vždy toužila po tom ho potkat, slyšela klepy o tom, že je na zemi, ale nevěděla, zda je to pravda. Už se těší na další sabat, aby mohla všem oznámit, co zažila. Uklonila se mu a usmála se.

„Takže jsme dohodnuti, jak vidím."

„Ano, pane. Pro Vás udělám cokoliv."

„Výborně." Pokynul rukou, aby se zpět posadila. Ihned tak učinila a netrpělivě čekala, co se bude dít.

„Nebudu nějak skrývat, to co chci. Ale jistě víš, co se stalo vaší sestře Marii." Souhlasně kývla a zamračila se.

„I víš, který coven to udělal, že ano?" Znovu kývla.

„Fajn, jsi v obraze. Ale teď potřebuju najít je a najít mou knihu."