Zbrusunová ✓

Chapter Thirty Nine

Otírám si koutky úst, u čehož si přijdu jako šlapka, ale snažím se tomu nevěnovat pozornost a místo toho sezaměřuju na Mika, který pořád se zavřenýma očima oddechuje.

„Tak jo," promluví nakonec. Přehazuje přese mě jednu svoji nohu a pak se zvedá z postele. „Budeš tu v pohodě?" ptá se mě a hledá po pokoji rifle. Obléká si prvně boxerky a pak rifle. Bere si triko co leží na zemi a přetahuje si ho přes hlavu. Když ho pomalu spouští dolů, povytahuje obočí. Pak triko chytá a přičichává si k němu. Přijdu si až moc nahá. Lezu si pod deku celá se zahaluju, jinak zůstávám sedět, abych na něj viděla.

„Mám odejít?" ptám se ho a sleduju, jak si nazouvá boty.

„Pokud budeš chtít odejít, prostě zabouchni. Vezmu si klíče," sahá do kapes na riflích a pak se po zemi dívá po klíčích, které má jisto jistě někde v chodbičce, protože jsem je tam sama pokládala po cestě.

„Máš je u dveří," zvedám se i s tlustší peřinou kolem ramen a těla a přesunuju se kolem něj ven. Cupitám obývákem a zabočuju ke dveřím. Následuje mě a pak si ode mě přebírá klíče.

„Budeš tu?" ptá se mě a ani se nehne.

„Mám tu být?" ptám se zase já. Tohle ať si rozhodne on.

„Budu rád," chytá mě za paži, ale spíš jen uchopuje peřinu a škube s ní dolů. Pouštím ji a nechávám se odhalit. Vždyť už to stejně viděl a polovinu těla mám obvázanou. „Budu rád," opakuje mnohem tvrději a s jasnějšíma očima si mě prohlíží. Zasměju se a otáčím ho, abych ho dostrkala ke dveřím.

„Co rád jíš?" pokládám mu ještě rychle tuhle otázku, zatímco se ozve zvonek v celém bytě.

„O půlnoci?" cuknou mu koutky.

„Já nehubnu, ty nemáš proč, takže mám hlad a něco udělám," pokrčím rameny. Jsem pořád nahá a dost si to uvědomuju, když otevírá dveře a dovnitř vnikne studený vzduch.

„Budu tu hned a pak bych si dal tebe," nahýbá se i přes můj nátlak ho vystrčit ven a dává mi pusu. Zasměju se jako správná školačka a odlepím se od něj. Prochází dveřmi a pak je za sebou zavírá.

Otáčím se a poskočím si radostí. Popadám peřinu a běžím do ložnice. Odhazuju peřinu na zem a pak si vytahuju z kabelky, která leží vedle bundy pohozená, mobil a vytáčím prvně Sam.

„No konečně, maličká. Má ho velkýho?" ozve se Max bez varování.

„Předej jí telefon. Hned," hlesnu otráveně. Proč zrovna jeho zajímá jestli má velký penis?

„Pusinko!" zakřičí kousek od telefonu a když vzadu slyším Samanthin pronikavý hlas musím se smát.

„Ty seš asi úplnej debil. Ještě jednou mi řekneš pusinko a nakopu tě do té maskované prdele, zdárek miláčku," slyším jak se přibližuje, až promluví na mě do telefonu. „Omlouvám se, je na káry," slyším hlsitý smích a pak ránu. „Vstávej. Vím, že to jenom hraješ," povídá mu Sam a já se zase musím smát. Jsou rostě dokonalý. „Tak jo, jsem tady, povídej," promluví tentokrát ke mě.

„Je to fajn. Někam odjel," odpovím jí a dávám se na průzkum jeho ložnice. Potřebuju najít něco na sebe a tak mu lezu do skříně kde okamžitě ucítím jeho vůni.

„Někam odjel? Kam!" slyším, že je maličko v šoku.

„Někdo mu volal a musel odjet. Tipuju, že záchranka," ohýbám se a otevírám jeden šuplík. Mám hned štěstí a narážím na boxerky trenky. Beru si jedny kárované trenky a odhazuju je za sebe na postel.