Zbrusunová ✓

Chapter Forty One

Budím se opět večer. Je to asi špatnou zónou nebo prostě jen těžkostí jeho těla, ale budím se a vím, že je to sotva hodinu či dvě potom co jsem usla naposledy. Celý svět kolem mě je temnější a tichounký. Otáčím se na bok jak jen to jde a pak se zadkem posunuju zpátky k Mikovi. Mačkám se na něj protože ho potřebuju cítit. Neptejte se proč, nevím, ale je to pocit, který si můžu dopřát, takže proč ho nevyužít.

Ještě než znovu usnu si říkám, že bych mohla napsat Sam, aby mě vyzvedla třeba někdy na oběd, protože i když nechci, musím to stihnout do kampusu včas...

Můj další spánek je tak hluboký, že se mi ani nic nezdá, jenom tma a pokojný odpočinek. Aspoň  pro teď. Oči otevírám až když mě něco tvrdého šprtne do zadku. Je ráno, to poznávám podle světla v pokoji. Jsem schopná říct, že je i víc než ráno, ale doufám že je tak šest hodin, protože nechci aby bylo pondělí a já musela do školy. Musím čelit Alexovi a to nebude nic hezkého s ortézou na noze.

„Miku," zahekám když se mi opře do zad jeho ruka a postrčí mě dopředu. Opře se o mě ještě víc a pak mě silnou paží obejme a přitiskne k sobě. Je nahý?! Kdy se svlíknul? Nesvlíkla jsem ho já? Sakra!

,,Miku!" opírám se do jeho ramen a snažím se ho odstrčit. Rozespale otevře oči a zaměří se na mě.

,,Dobré ráno," usměje se a pak se nahne, asi aby mi dal pusu, ale zastaví se uprostřed pohybu. ,,Proč jsem nahý?" zeptá se mě.

,,To nevím," přiznám. Pouští mě a nadzvedává peřinu, takže se i mě naskytne takový jeden specifický pohled. Rychle se otáčím jiným směrem. Možná se mnou měl sex, ale to neznamená, že mě to nebude trapné.

,,Tys mě svlíkla?" protře si oči.

,,To ne!" ohrazuju se hnedka.

,,Tak jo," zvedá se a nachází svoje boxerky na zemi. Než si je natahuje, zírám mu na zadek. Ach bože! Je fakt vymakanej a je to fakt něco.

,,Cos dělal včera?" otáčím se na bok a sleduju ho, když si sedá zpátky, zády ke mě.

,,Rostřihával jsem od sebe dvě auta," projede si unaveně rukama vlasy a pak se znovu skácí vedle mě na postel.

,,Cože si?" přetáčím se úplně na břicho a u toho zavadím kůží o prostěradlo, což způsobí nepříjemné tření. Na chvilku zkrabatím obličej, ale rychle to potlačuju. Přece nebude mít pravdu.

,,No jo," zvrátí hlavu dozadu a zazubí se na mě. ,,Udělám kafe, dáš si?" Znovu se plazivě zvedne a jakmile se znovu poškrábe na hlavě, rozcuchá si vlasy a usměje se na mě, zatímco čeká na odpověď, vymotám se z peřiny a zvednu se taky.

,,Udělám to," přejedu mu rukou po hrudi a pak se odporoučím do kuchyně. Včera jsem si udělala celkem dobrý obrázek toho, jak to tady vlastně vypadá, takže jsem v pohodě, když hledám konvici i cukr, horší je to s kafem, ale asi na to mám čuch, protože je to hned třetí polička nalevo co prozkoumávám.

Čekala bych, že si sedne na barovou stoličku a bude mě sledovat, jako v padesáti odstínech, ale místo toho si Mike lehá na gauč, obličejem napřed.

Dávám postavit vodu a chystám dva hrnky. Do jednoho dávám kávu a nějak automaticky dělám rozpustnou. Pak poměrně delší dobu hledám čaj, protože krabička co byla u kávy je prázdná. Nacházím nerozbalené balení s malinovou příchutí a tak ho rozbaluju a dávám si jeden sáček do druhého hrnku.

Pak nevím co bych a tak ťukám nehty do desky, dokud konvice neoznámí, že je voda uvařena. Zalévám oba hrnky a pro Mika nechávám trochu prostoru na mléko, které tam ale nenalévám, protože by to nemusel chtít.