Zbrusunová ✓

Chapter Sixty Four

O dalších devět tyčí bohatší se vydáváme dle instrukcí směr závěsy a žaluzie. Pán nám ukazuje jedny hnědé a jedny bílé žaluzie, ale rozhodujeme se pro ty bílé, protože hnědoou už máme stěnu a v úplně jiném odstínu a navíc jsou ty hnědé dražší. Takže cpeme do košíku dalších devět devět žaluzií. Teď už je to trochu složitější, proto má Chloe neustále na drátě Marka a musím uznat, že je to sranda, protože ten neustále překládá něco pro mě od Alexe. Dobře nejen pro mě, ale Alex umí očividně být i vtipný. V jedné chvíli dokonce někam běží, prý něco Alex rozsedl a někdo je honil. S takovou nám ani nedovolí něco koupit.

„Sklapni, Markoslave a řekni mi který!" zasměje se znovu Chloe a podupne si nožkou. „Zmlátím tě, ty zmetku," chvíli pauza a pak se Chloe zvonivě zasměje.

„Dělej Chloe," popoženu ji, zatímco ukáže na další balení žaluzií. Poslušně je beru a počítám kolik nám zbývá. Dvě, to už zvládne sama. Opouštím ji a přecházím uličkou na druhou stranu, kde je vystaveno několik vzorků závěsů. Potřebujeme krátké a dlouhé...nebo že bych vzala jenom dlouhé? Slyším, jak se Chloe směje a projíždím slušnou ukázku tmavých závěsů. Jedny jsou fakt super, jsou tmavě šedé a neprůsvitné. Ty by se hodily do obýváku. Přecházím k rudým a uznávám, že ty by mohla chtít Chloe do pokoje. K hnědé? To je prakticky cokoliv. Snad teda.

„Fajn, nazdar!" zakřičí do telefonu kamarádka, zatímco už ho má od ucha a pak teatrálně zmáčkne tlačítko a oddechne si. „Bože to je strašný. Furt do mě hustil něco o povlečení s nahýma babama a ten tvůj Alex prý zhodil nějakou vázu, ale na koberec a prý to není skoro rozbitý, jen malej kousek, já se z nich poseru," zasměje se a sama se začne přehrabovat v závěsech. Nepřijde mi, že by tomu věnovala nějakoupozornost, tak chytám cíp rudého a vysunuju ho, aby ho viděla.

„Červená mučírna?" ukážu na závěs a ona ke mě přejde. Teď už se mi zdá se věnuje.

„Hm," chytne závěs do ruk.

„Tyhle šedý bych vzala do obýváku," přeběhnu kolem ní a chytnu ty hezké šedé.

„Jojo, ty jsou super!" vykřikne Chloe a hned se mnou souhlasí, uf, aspoň že tak.

„Fajn," oddechnu si a otočím se, abych je našla zabalené. Snažím se vyznat v těch rozměrech a nakonec beru čtyři jedné šířky a čtyři trochu užší.

„Hej to bude super! To bude vypadat dobře, dáme černobílou tv zeď a nějakej gauč a bude se to tam hodit, ne?" přejde ke mě Chloe a pomůže mi to pobrat.

„Já myslím, že super, hlavně ty šedé jsou fakt dobrý, šáhni si," kývnu hlavou směrem k výstavnímu a nahnu se nad vozík, abych si z náruče vysypala všechen náklad sáčků.

„Fakt že jo, krása," zatetelí se Chloe. „Teď si vyber do pokoje, já jdu na ten náš," kývne na mě a opustí mě. Přecházím po celé šířce regálu a zkouším na omak všechny závěsy. Jsou tu takové bílé průsvitnejší, ale jsou strašně elegantní a to se mi moc líbí.

„Anne!" zakřičí z druhé strany uličky Chloe. Přejdu kolem dokola k ní ona na mě vybafne asi z prostředka zpoza vzorovaných závěsů. „Šedý rozhodně do obýváku, ale co tyhle," drží světle šedý závěs s červenými prvky, vypadá to jako nekonečná spirála a je to moc hezké.

„Nevidělas tady nějaké s bílou?" zeptám se jí a začnu se probírat barevnými kombinacemi. Některé jsou otřesné, ale některé by šly.

„Tady, ale to je nějaká divná," vysune z druhé strany Chloe a má pravdu, černo bílá se mi teda nelíbí. Přecházím k hnědým a nacházím docela hezkou kávovou světlejší hnědou. Je ovšem jednobarevná, ale k té mokka by se to hodit mohlo. Hm...asi tyhle?

„Chloe, asi si vezmu tohle," vysunu to, aby viděla a ona se trošičilinku zamračí a přikývne. „A hele! Mají tady i to červený s hnědou, jak jsi mi ukazovala," vytáhnu přesně stejný co držela v šedé. „Hm?" zavrtím zadkem a pobídnu ji.

„Už mě to nebaví, berem!" mávne rukou a přejde za mě. Každá si nabere požadovaný počet a jdeme to hodit do vozíku.

„Kdo platí?" zeptám se jí.

„Mark," mrkne na mě a vytáhne u pokladny jeho kartu.

„Sdílíte i finance?" podivím se s úšklebkem.

„Sdílíme toho hodně," mrkne na mě a pak se zatváří nepopsatelně komicky. Zasměju se a pokračuju ve skládání věcí zpátky do košíku.

Dvě ženský a jak se nám podařilo to krásně úsporně zastrkat do auta. Společně jsme v Chloeině autě sklopily zadní sedačky, aby zbylo ještě hodně místa na další věci z Ikei, kde jsou kluci. Nastrkaly jsme bezpečně barvy, tyče, žaluzie i balíky a balíky závěsů do auta a nasedly.

„Zpátky pojedeš s Alexem?" otočí se Chloe za sebe, zřejmě nic nevidí. Otáčím se taky.

„Můžeš," informuju ji, když nevidím, žádné auto, které by nás mohlo sejmout. Chloe vycouvává z parkoviště a zařzuje se do provozu. „Chceš jet s Markem?" zeptám se jí a sáhnu pod sedačku pro vodu, abych se napila.

„To je mi fuk," pokrčí rameny.

„Mě taky, kámoško," jemně do ní žduchnu prstem a potom co se napiju jí nabídnu vodu. Přijme ji a opatrně s očima před sebou se napije. Beru si to od ní a zavírám láhev, která za chvilku zase končí pod mýma nohama.

Jedeme jen chvilinku, protože tyhle dva obchody od sebe nejsou moc vzdálené. Jelikož Mark nemá auto, museli jet Alexovým. Zahlédnu ho, ale je zaparkovaný mezi prvními místy, které jsou už zabrané, takže Chloe popojíždí dál a parkuje až skoro na konci parkoviště.

Vystupujeme a ještě když Chloe kontroluje jestli je pořádně zamčeno, upravuju si vytažené tepláky. Stahuju si je dolů u kotníků. Vzala jsem si tepláky, abych byla trochu ohebnější, přece jenom mám skoro strach si čupnout v riflích, aby mi nevylezl celej zadek. Navíc je to sakra pohodlné. Sebou mám ještě staré kraťase a tílko, které si můžu zničit, až budeme malovat a stěhovat.

Chloe je o něco víc elegantní i když má taky tepláky, ale i tak to zkombinovala s koženou bundou a trikem s dlouhým rukávem a sluší jí to víc než mě. Já se svojí obvyklou khaki dlouhou bundou s kožíškem na kapuci a trikem s dlouhým rukávem zastrčeným v teplákách, abych neprofukovala a taky tmavě šedé mikině, kterou sice nosím ráda, ale není to nic extra.

Jenže, přece stěhuju, nejdu na módní přehlídku.

Chloe vytahuje telefon a volá Markovi kde jsou. Naviguje nás do oddělení gaučů.