Zbrusunová ✓

Chapter Six

Ten den se nakonec nevyvíjí tak moc špatně. Vlastně jsem snídala, jela poprvé na motorce a nějakej kluk se o mě staral. To přece není tak špatné ne? Po cestě do práce si zapisuju za uši, že se budu muset Alexovi omluvit, že mu pořád nadávám.

„Takže, mám se stavit zítra?" Chloe zařazuje rychlost a pak otáčí klíčkem a auto utichá.

„No, mohla bys už dneska," natahuju se pro svoji tašku dozadu na sedadlo.

„Tak jo. Já si teda rovnou vezmu všechno sebou," opírá se o volant a usmívá se na mě.

„Super," nahýbám se a dáváme si navzájem pusu na tvář. „Uvidíme se večer," mrkám na ni ještě a s úsměvem vystupuju.

Ještě než vůbec vcházím dovnitř, už slyším její auto odjíždět. Naposledy se otáčím a mávám jí, na znak, že mě viděla dvakrát hlasitě troubí, až se musím zasmát. Šílenec.

„Anne!" slyším své jméno hned jak zazvoní zvonek.

„Ahoj Tede," usmívám se na svého šéfa, jak jen to jde. Prošedivělý muž, který vlastní Franc!s je fajn, to zase né že by nebyl, spíš jde o tom, že tahle kavárnička je jeho sen a on se jen snaží, aby vycházel tak, jak si ho vysnil. A ono to moc nevychází.

„Jak bylo ve škole?" otevírá pult a já vcházím dovnitř. Hned mířím do zadních dveří se převlíct.

„Zaspala jsem a mám na sobě pyžamo," křiknu na něj přes rameno a slyším jen jeho tlumený smích.

„Tak zaspala?" povyskakuju když na mě promluví hlas od vedle, jeho vlastníka jsem si vůbec nevšimla, takže šok je zaručený.

„Sam! Proboha! Nesmíš se za člověkem takhle plížit!" okřikávám ji hned a mizím za dveřmi, protahuje se za mnou.

Samantha Abernathleyová je vysoká tmavovlasá s hnědýma očima a fakt sexy křivkama. Co já bych dala za její oblé boky, sakra dobrej zadek a ten hlas! Ona má prostě nádhernej hlas. Čistě ženský a prostě tak reprezentativní. Vždycky ví, co říct a i když ji něco hodně vyvede z míry, chová se sebejistě. Jednoduše řečeno jí všechno závidím.

„Co to máš na sobě za ohavnost?" jako většina lidí si všímá nápisu a velikosti mikiny.

„Jak říkám, zaspala jsem," rychle si mikinu sundávám, to by asi nebylo moc reprezentativní a hážu ji za taškou do své skříňky. Beru si z háčku zástěru a přehazuju si suk přes hlavu. Za chůze si zavazuju šňůrky za zády a dělám si tam obvyklou mašličku.

Hned jak vycházím ven beru do ruky bloček a tužku co jsou odložený na stolečku vedle telefonu. Beru si i nádobu s kávou a krčím se pod pultem, abych se dostala ven.

Rychle si urovnávám zelenou zástěru s fialovým nápisem Franc!s a pak už se dostávám k prvnímu boxu.

Když mám obejité všechny zákazníky co sedí a čekají na objednávku, vracím se za pult a pokládám odtrhané papíry na stůl za sebou. Sam se dává do přípravy některých z nápojů a já mezitím přecházím k pokladně a usmívám se na ženu co drží dítě.

„Dobrý den, co to bude?" nadhodím obvyklou větu.

„Jedno karamelové latté, dvě dávky sirupu prosím," podává mi bankovku. Vracím jí na požadovanou částku.

„Hned to bude," otáčím se a beru kelímek do kterého dvakrát mačkám hlavičku karamelového sirupu a pak ho dávám Sam, která do něj dodává kafe a mléko a tak dále. Mezitím beru dalšího zákazníka, který čeká ve frontě.