Ráno jsem se probudila, ale Wall v pokoji nebyl. Všimla jsem si, že na židli jsou moje šaty. Bylo mi trapné být jen ve wallově košili, a tak jsem si šla pro šaty.
Když jsem však došlápla na pravý kotník, projela mi jím nesnesitelná bolest a já spadla.
Ta rána asi byla slyšet, protože se po chvíli ve dveřích objevil Wall a pomohl mi zpátky na postel.
"Dobré ráno, jak jsi se vyspala?"
"Dobře... Děkuju, že jsi mi včera pomohl."
"To nic nebylo a už jsem zařídil i zbytek."
"Co? Jakej zbytek?"
"Včera jsem ti řekl, že ti už neublíží... Takže pokud bys chtěla..." čekala jsem co řekne...
"můžeš jet se mnou" řekl a odvrátil pohled.
Skočila jsem mu kolem krku, cela šťastná, že odtud konečně vypadnu a možná najdu i svou rodinu.
"Moc ráda s tebou pojedu" řekla jsem nakonec. Wall mě opatrně obejmul a potom mi zavázal ten kotník.
Šel z pokoje, abych se mohla převlíknout. Po chvíli se vrátil právě včas, protože jsem zase padala díky zraněnému ocasu.
Snesl mě ze schodů dolu, posadil na židli a společně jsme se nasnídali.
"Tady slečna Caty se mnou dnes odjíždí. Prosím mohl byste nám připravit svačinu pro jednu osobu navíc?" zeptal se Wall.
"Ne. Ona zůstává tady!" řekl hostinský a chytil me za ruku, až jsem vykřikla.
Wall na nic nečekal, zavrčel a vrhl se na hostinského. Ten mě pustil a odstoupil. Malém bych spadla nebýt Walla, (dneska už po třetí). Ten si mě k sobě přitáhl a znovu zavrčel na hostinského...
"Žádáme o svačinu navíc, pochopil jste to?!"
Nic.
"Tak pochopil jste to?!?!?!" zařval Wall.
"Ano pane." řekl poraženě hostinský.
"Dobře" řekl Wall a stočil pohled ke mně...
"Není ti nic?" zeptal se s obavami v hlase.
"Ne, není... Děkuju...zase" řekla jsem a schoulila se do jeho objetí.
"Nemusíš děkovat" zašeptal nazpátek.
ČTEŠ
Kočka a Vlk...?
RomanceNa světě existují dva druhy lidí. Kočky a Vlci. Kočky mají kočičí ocas, delší nehty, malé tesáčky a kočičí ouška. Vlci mají vlčí ocas, nehty mají hodně pevné a tvrdé, tesáky mají větší než kočky a vlčí uši. Svět je rozdělený do několika kočičích č...
