Kočka a Vlk...?

11. ČÁST

  Když jsme dovečeřeli výplod mojí fantazie, který vůbec nebyl špatnej, jsme se vydali na pokoj.
  Jakmile jsme přišli, lehla jsem do postele a okamžitě usnula.

Sen

  "Jako vždy jsem uklízela v hospodě, když v tom byl za mnou hostinský, otočil mě, chytil za zadek a posadil na stůl. Jedním tahem mi serval oblečení a začal mě líbat.
  Když se mi konečně podařilo se z jeho sevření vyprostit, najednou jsem seděla u stolu a čekala na obsluhu. Přišla ta holka.
  Uviděla mě a hned se na mě vrhla, poškrábala a pokousala mě po celém těle.
  "Když ti překousnu krk, bude o další zavšivenou kočku míň." řekla a...

  "Ááá..." vylítla jsem do sedu. To byla noční můra.
  Cítím, že si někdo sedá vedle na postel, ale nedokážu se jakkoli pohnout. Pár silných, teplých rukou si mě přitáhnou k tělu.
  "Ššš... Byl to jenom sen... Jsem tu s tebou... Nic se ti nestane..." věděla jsem, že to je Wall už, když se mě dotkl.
  Zabořila jsem se do jeho hrudi a plakala...nedokázala jsem přestat. Byla jsem tak ráda, že tu teď je se mnou.
  Společně se mnou si lehl ma moji postel. Přikryl nás dekou a utěšoval mě.
  Když jsem přestala plakat, povídali jsme si. Bylo poznat, že je Wall hodně unavený, ale vydržel tu se mnou. Opatrně vybíral témata, aby se vyhnul té noční můře.
  Nakonec si mě přitáhl k sobě a já poslouchala pravidelný tlukot jeho srdce, který mě nakonec i uspal.

Ráno

  Vzbudila jsem se ještě před Wallem, což je neobvyklé, ale pochopitelné vzhledem ke včerejšku. Až teď jsem si všimla, jak krásné má vlasy, když mu rozcuchané padají do čela. Vypadal tak roztomile, že jsem si nevšimla, že se na mě taky kouká.
  "Ahoj, jak ses vyspala...?" zeptal se s obavami v hlase.
  "Potom už dobře... Ale ty ses musel vyspat špatně." měla jsem výčitky svědomí, že se kvůli mě nevyspal dobře.
  "Potom už taky dobře. Jsi v pořádku?"
  "Jo jsem, díky tobě."
  "To jsem rád, že jsi v pořádku. Tak pojď půjdeme na snídani."