Kočka a Vlk...?

34. ČÁST

Wall nechal koně, aby se zklidnil, pást na louce a šel si sednout ke mně na deku.
"Děkuju, možná jsi mi zachránila život."
"Jako tvůj otec královně?" oba jsme se pousmáli a dívali se na dva jezdce, jak skáčou se svými koňmi přes překážky.
"Patří k sobě. Tvoří spolu nádherný pár." "určitě musí být do sebe zamilovaní" pomyslela jsem si.
"Prý to byla láska na první pohled." vytrhl mě z mého přemýšlení Wall, který vypadal ztracený ve vzpomínkách.
Vstala jsem, chytla Walla za ruku a vytáhla ho na nohy. Šokovaně se na mě podíval, ale to jsem ho už táhla na louku.
Rozběhla jsem se a spadla mezi květiny do měkké trávy. Wall se po chvíli přidal taky.
"Co to bylo?" zeptal se mě.
"Chtěla jsem se proběhnout."
"A to jsem musel taky?!"
"Jo." vypláznu na něj jazyk a vyhřívám na sluníčku. Wall mě začne lechtat a já ho prosím, aby toho už nechal.
Po chvíli toho opravdu nechá a lehne si vedle mě. Slyším vzdálený dusot kopyt koní a s pocitem bezpečí usínám na měkké trávě.
Když se vzbudím, Wall spí vedle mě a na desce spí král s královnou. Nebe je zatažené a každou chvíli začne pršet.
Utrhnu stéblo trávy, přejedu s ním Wallovi pod nosem. Ten se vzbudí a ospale se na mě usměje. Úsměv mu opjetuju a nahnu se k němu.
"Jdi vzbudit rodiče. Za chvíli bude pršet. Měli bychom jet." zašeptám mu do ucha a jdu směrem ke koním. Přivedu je k dece, kterou už král a královnou skládají a Wall uklízí ostatní věci.
Jen co vyjdeme, začne pršet. Cítím, jak mi prší na uši a ocas.
"Zakryj si ocas a uši." Wall přese mě přehodí deku. Do stájí přijedeme právě včas, protože deka už začínala být mokrá.
Král s královnou šli do zámku, ale já si lehla vedle Walla do prázdného boxu na slámu. Téměř okamžitě jsem usnula.