Kočka a Vlk...?

15. ČÁST

  Než jsme šli, rozloučili jsme s dětmi. Aby mě malá Cami pustila, musela jsem jí slíbit, že se za ní brzy zastavím.
  Rozloučila jsem se s jeptiš- teda, mojí tetou a vydali jsme se směrem k hotel.
  Cestou jsem přesvědčila Walla, aby něco koupil cestou, protože jsem se nechtěla setkat s tou servírkou.
  Koupil nějaké maso na špejli, ale chutnalo mi.
  Lehli jsem si ještě na chvíli v parku.
  "Proč nechceš do tý hospody v hotelu?" zeptal se opatrně Wall.
  "Kvůli tomu snu."
  "Chceš mi o něm říct?" Wall se vyhoupl na lokty a v jeho očích byla vidět důvěra se strachem.
  "Ale pochopím, že nechceš."
  "To je dobrý, chci se s tím někomu svěřit, ale ne tady." vzala jsem Walla za ruce a s jeho pomocí ho vytáhla na nohy.
  Nechtěla jsem si to krásné místo spojovat s tou noční můrou.
  Došli jsme do méně frekventované části města. Procházeli jsme se prázdnými ulicemi, ale moc jsem to nevnímala.
  "No, takže..." začala jsem a Wall mě sledoval.
  "Nejdřív jsem byla v hospodě a uklízela stůl. Potom tam byl hostinský, osahával mě a roztrhl mi oblečení. Když mě položil na stůl, seděla jsem v hotelu u stolu. Mířila ke mě ta holka a když mě uviděla, vrhla se na mě. Pokousala a podrápala mě. A potom mi chtěla prokousnout krk, ale to jsem se vzbudila."
  Wall mě objal a až teď mi došlo, že se klepu.
  "Ššš, to je dobrý... Děkuju, že si se mi svěřila."
  "Co mám dělat?" zeptala jsem se zoufale.
  Měla bys tam jít a zbavit se toho strachu." ztuhla jsem a Wall dodal...
  "Neboj, budu tam s tebou."
  Procházeli jsme se městem a pomalu se blížili k hotelu. Když jsme byli před hotelem, zastavila jsem. Wall mi stiskl ruku a povzbudivě se usmál. Úsměv jsem mu nesebejistě oplatila a společně jsme si šli sednout ke stolu.

Prosím, napište mi, jestli se vám příběh líbí. Každého to potěší. Děkuji ;-)

PS: Omlouvám se za chyby... :-D