Kočka a Vlk...?

22. ČÁST

  "Jsi v pořádku?"

  "Jo." vběhla jsem mu do náruče. Všimla jsem si rudé skvrny nad jeho zápěstím.
  "Jsi zraněný!" chytla jsme mu ruku, ale než jsem mu stihla vyhrnout rukáv, ruku mi vyškubl a odvrátil se. Já se ale nedala, ruku mu zase vzala a šla s ním směrem k jezeru.
  Tam jsem ho posadila na kámen a ohrnula rukáv. Vzala jsem šátek a namočila ho do vody. Když jsem mu čistila ránu cukl sebou. Nakonec jsem mu ránu ovázala.
  "Promiň." řekla jsem, když jsem mu ruku zavázala.
  "Za co se omlouváš?"
  "Za to všechno, kdybych zůstala ležet, nic by se nestalo."
  "Nemusíš se omlouvat. To já tě neměl nechat jít. Věděl jsem, že jsou poblíž."
  Vydali jsme se zpátky. Když jsme došli, šla jsem do tašky pro dezinfekci.
  "Ne..." zaskuhral Wall.
  "Ale jo, musím ti to pořádně ošetřit". Trochu sebou trhal.
  Seděli jsme na břehu rybníka, když jsem se zeptala...
  "Naučíš mě číst a psát?" Chvíli na mě koukal a já nevěděla, co si myslet, ale pak se zvedl, sebral několik kamínků a vrátil se.
  "Tohle je A." poskládal kamínky do tvaru toho písmene.
  "Tohle H, O a J." Vyskládal je vedle sebe.
  "A dohromady to je AHOJ."
  "A-H-O-J. AHOJ." řekla jsem šťastně.
  "Vidíš, jak ti to jde." Naučil mě ještě několik slov a pak jsme si šli sednout k ohni, protože se stmívalo a byla nám zima.
  Měla jsem chuť na něco křupavého, a tak jsem si upekla na ohni chleba. Všichni se tomu smáli, ale pochválili můj nápad.
  Chtěla jsem se ještě dívat na hvězdy, a tak jsem si lehla a spojovala hvězdy v písmenka, která už umím. Potom si ke mě lehl Wall a společně jsme spojovali hvězdy do různých obrázků.
  Vyčerpáním jsem usnula. Vnímala jsem, jak přes nás přehazuje Wall deku a zamumlá mi do vlasů... "Dobrou noc princezno." a padám do, doufám, že krásného snu.