Kočka a Vlk...?

23. ČÁST

Poslední den cesty

  Vyrazili jsme brzy ráno. Do královského města jsme dorazili krátce před obědem.
  Když jsme jeli kolem hradní stráže, uctivě se Wallovi uklonili a mně věnovali jen znechucené pohledy.
  Jelikož byl právě čas oběda, zamířili jsme do jídelny. Přede dveřmi jsem se zastavila. Wall mě chytil za ruku, usmál se a vstoupil do místnosti.
  "Otče! Matko!" šel směrem ke královskému páru.
  "Walle!" královna se rozeběhla ke svému synovi a pevně ho objala. Poté se s Wallem přivítal i jeho otec.
  "Rád bych vám někoho představil." řekl Wall a natáhl ke mě ruku.
  "Dobrý den." vykoktala jsem ze sebe a uklonila jsem se.
  "Matko, otče, dovolte, abych vám představil princeznu Catharine z kočičího království."
  Wallovo rodiče se na nás zmateně dívali.
   "Pojďme se posadit a my vám to vysvětlíme." nabídl Wall a všichni ho následovali.
  "Tak mluv dítě." vybídne mě královna.
  "Neznám svojí rodinu, ani jak jsem se dostala do Vlčího města, ale tam mě jeden krčmář využíval pro práci v hospodě. Potom k nám přišel Wall a vzal mě s sebou na cesty. Zastavili jsme v jednom městě a šli se podívat do sirotčince, kde jsem poznala svojí tetu.  Teda, to spíš ona poznala mě. Řekla mi, kdo jsem a já se teď chci vydat do kočičího království a zjistit jestli to je pravda." Byla jsem ráda, že jsem domluvila.
  "Oh dítě, tolik jsi si toho musela vytrpět. Tady budeš vždy vítána." oznámila mi královna.
  "Děkuji." řekla jsem rozpačitě.
  "A teď pojď, ukážu ti, kde budeš spát." když jsme odcházeli, Wall něco probíral s králem.
  "Woah... To je krása. Tady budu spát?" nevěřícně jsem se podívala na královnu.
  "Ano. A teď tvoje šaty." otevřela dveře do místnosti plné šatů. Nevěděla jsem, co na to říct, a tak jsem jen obdivovala všecko kolem.
  "Vyber si nějaké." vybídla mě královna. Všechny šaty byly krásné, ale mě padly do oka jedny.
  Po chvíli jsem vyšla z šatny v jednoduchých zelených šatech.
  "Půjdeme na večeři?" zeptala se královna. Jen jsem přikývla na souhlas.