Jak dopadne sedmnáctiletá Kate, která byla svým otcem vsunutá do pasti a musí si vzít obávaného mafiána Elliota?
Jak bude celý její život vypadat, když se to začne vymykat kontrole?
Dozvíte se jedině v tomhle příběhu.
"Budeš moje i kdyby jsi necht...
Koukala jsem se na západ slunce. Přemýšlela jsem. Co se to tady před chvíli stalo? On mi vyhrožoval? Wáu. Jsem úplně ztracená. Půjdu se projít. Vzala jsem si na sebe svoji oblíbenou koženou bundu a vyšla jsem ven.
"Divné, ani jedna gorila mě nezastavila ani tady není" Hm.. Půjdu do parku." rozhodla jsem se. Kráčela jsem si to nočním parkem. Hlavně prázdným parkem. Bylo to tu nádherné, ale i strašidelné. Najednou jsem v keři za stromem uslyšela pohyb. Zastavila jsem se a ani jsem se nepohla. Nemohla jsem můj strach byl příliš velký na to abych něco dělala. Zadívala jsem se na ten keř. Najednou přestal jakýkoliv šum a já se s úlevou rozešla dál. Přemýšlela jsem a u toho si pouštěla do sluchátek uklidňující písničky. Najednou mě někdo vzal za rameno a já se na něj otočila. Předemnou stál svalnatý muž celý v černém. Lekla jsem se.
"Potřebujete něco?" zeptala jsem se třesoucím hlasem.
"Kate Wilson?" zeptal se mě chladným hlasem až jsem se zatřepala strachem.
"Ano?" když jsem tohle dořekla otočil mě abych stála zády k němu a začal mi svazovat ruce.
"Nechte mě! Co to děláte?! Nechte mě být!" řvala jsem do té chvíli dokud mi nedal k ústům smradlavej kapesník. Když jsem si čichla upadla jsem do tmy.
*o několik hodin později
Probudila jsem se v nějakém asi sklepení. Přivázána na židli před dřevěným stolem. Před ním z druhé strany byla stejná židle na které teď sedím já. Jen tam nikdo neseděl. Nad stolem svítilo temné malé světlo takže jsem moc dobře neviděla. Taky mě trošku bolela hlava. Najednou se otevřeli dveře a z nich vešli asi dvě gorily a jejich pán? Jelikož si hned sedl majetnicky předemně.
"Kate, tak co jak se máš zlatíčko?" zeptal se mě.
"Co tady dělám? Kdo jste? Co chcete?" zeptala jsem se pološeptem a na to se ten hajzl hluboce zasmál, ale po chvilce zvážněl.
"Otázky tady pokládám já, takže jak se máš zlato?" řekl už víc naštvaně.
"Debilně protože nevím co tu dělám a chci pryč!" zakřičela jsem na něho. Ten se jen škodolibě usmál i zasmál a pokračoval dál.
"Ty si máš vzít Elliota Blacka, že?"
"A- Ano proč?" neskutečně se mi třepal hlas.
"Takže ty jsi ta jeho úžasná Kate, která mu chce dělat ze života peklo?"
"Nevím o čem to mluvíte!"
"Ale, ale ty víš, ty víš, my jsme tě totiž slyšeli. Teda ne já to tady moji společníci, kteří sledovali tvůj dům a hlavně tebe. Chtěli jsme se tě zbavit na tajno, ale když se tam ukázal Elliot nevěřili jsme vlastním očím."
"P-Proč?"
"Protože se nám chudáček ukázal být zranitelný. A to se nám samozřejmě líbí ani nevíš jak."
"Co po mě chcete?"
"Nic jen aby jsi byla hodná holka a nebude tě to tak bolet." usmál se.
"C-C-Cože?" začali se mi hrnout do očí slzy.
"Budeš-li poslouchat dopadneš dobře, jestli ne dopadneš hůř." a zase ten jeho hnusnej úsměv.
"Chlapci položte jí tamhle na tu postel a zavažte jí pořádně ruce silným lanem, aby nám zlatíčko neuteklo." hned jak to řekl oba dva ke mě přišli, rozvázali, položili na postel a silně mi lanem zavázali ruce.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ten parchant přešel ke mě, dřepl si a zvedl ukazováčkem abych se mu dívala do jeho tváře. Měl modré oči, ale měl na tváři malou jizvu, vypadá jak od nože.
"Nezlob tu a pořádně se vyspi zítra tě čeká těžký den." zas se usmál a odešel i jeho gorily.
"Jestli tohle není sen tak se asi zblázním! A tebe zabiju Elliote!" zařvala jsem si sama pro sebe.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Co se to tady dějě?!" zeptala jsem se sama sebe a propukla v hysterický pláč.
*Pokud se vám dnešní kapitola líbila, prosím o votes nebo komentář. Při nejlepším můžete můj příběh sdílet ať si ho někdo další může přečíst. Můžete mě sledovat pro budoucí příběhy. Děkuji <3 ♥
