Jak dopadne sedmnáctiletá Kate, která byla svým otcem vsunutá do pasti a musí si vzít obávaného mafiána Elliota?
Jak bude celý její život vypadat, když se to začne vymykat kontrole?
Dozvíte se jedině v tomhle příběhu.
"Budeš moje i kdyby jsi necht...
Sedím právě na nějaké nudné konferenci mafiánů neboli přesněji mého otce. Vůbec je nevnímám i kdybych prostě měl. Pořád myslím na Kate. Ona mi řekla, že mě má ráda! To není možný. Nemohl jsem jí na to nic říct jen jsem jí dal pusu do vlasů, přikryl a počkal až usne. Když usnula šel jsem si popovídat s jejím vydrbaným otcem. S ním jsem si popovídal docela v klidu, chápal jsem, že jí musel potrestat, ale co by ji udělal kdybych tam nevlítl? Vím, že Kate to očekávala proto se na mě když jsem vycházel ze dveří smutně podívala. Taky mohla očekávat, že se to stane a podle jejího otce by měla být ráda, že dostala jenom facky mohla by prý dopadnout hůř. Nad tou představou jsem se oklepal. Domluvil jsem s jejím otcem a vrátil se k ní. Pořád tak roztomile spala. Byla prostě kouzelná. Musel jsem si jí prostě vyfotit a nebyl bych to já kdybych k té fotce nedal vlastní styl focení.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Prostě je dokonalá a za to jsem tak moc rád. Ještě chvíli jsem jí sledoval, opět jí přikryl a na kousek papíru napsal: Musím jít princezno dám ti vědět ☻-Elliot
Teď tu tak sedím na nepohodlné židli a tikám pohledem mezi svým otcem a Benem (otec Kate). Povídají si o nějakých obchodech co po svatbě budou mít spolu. Nezajímá mě to. Přemýšlím nad ní. Nad Kate. Nad tou dokonalou kráskou, kterou mám rád. Pořád přemýšlím jak se to všechno najednou otočilo a ona ke mě necítí takový odpor jako před tým. Když se na mě před tým podíval vraždila mě pohledem, ale teď.. Teď tam vidím malou jiskřičku. Nevím přesně čeho, ale jsem za tu jiskřičku moc moc rád. Ani nevíte jak. Rozhodl jsem se poslouchat rozhovor mezi otcem a Benem, alespoň na chvilku.
POHLED KATE
Když jsem se probudila a otevřela oči , které jsem vlastně pořádně otevřela asi na třetí pokus kvůli ostrému světlu. Rozhlížela jsem se po pokoji jako kdybych něco nebo někoho hledala. No jo vlastně.. vždyť tu byl Elliot. Zamyslela jsem se pořádně co se vlastně za tých pár hodin vlastně stalo. Byla jsem unesená, svázaná, málem znásilněná, ponaučená o mlčenlivosti, zavezená skoro dom, vyslýchaná, ošetřená, políbená, nafackovaná, řekla jsem Elliotovi , že ho mám ráda, uspaná a teď jsem se probrala. Moc se toho stalo, ale nevadí. Šla jsem se vykoupat a rozhodla se, že si půjdu něco dát k jídlu. Kručelo mi v břiše. Oblékla jsem si bílé tílko, modré riflové šortky, a bílo černý svetřík a bílé vansky. Outfit jsem doplnila dlouhými náhrdelníkymi, náramkem od babičky a prstýnky. Vyfotila jsem se a dala jsem si tu fotku na Instagram s popiskem: Prostě dokonalost <3
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Už jsem opravdu měla hlad tak jsem si zašla do kuchyně a podívala jsem se do ledničky.
"No super zase tady nic není" odfrkla jsem si a vzala si jen jahodový jogurt. Sedla jsem si ke stolu a v klidu si jedla svůj jogurt když v tom se otevřeli vchodové dveře a z nich vyšla moje nejlepší kamarádka Amy! Ale počkat.. Amy se sem nikdy neodvážila. Když mě uviděla, smutně se na mě podívala a běžela mě obejmout.
"Jsem ráda, že už jsi tu!" zašeptala mi do ucha.
"A už ti nikdy nezmizím!" zašeptala jsem jí zas já.
*Pokud se vám dnešní kapitola líbila, prosím o votes nebo komentář. Při nejlepším můžete můj příběh sdílet ať si ho někdo další může přečíst. Můžete mě sledovat pro budoucí příběhy. Děkuji <3 ♥
