Mafiánova Princezna

Klidná návštěva?

POHLED KATE

Vešli jsme do prostorné chodbičky, kde jsem se pozastavila u zrcadla a podívala jsem se jak mi to sluší. A opravdu sluší- A to nemusím být ani egoistka protože to prostě vidím! Ale dost o mě a o tom jak vypadám vrátíme se k tomu co tu vlastně děláme.

Matka nás obešla a dovedla nás do prostorného obýváku s největší televizí a koženým černým gaučem. Nikdy jsem takový styl u rodičů neviděla a to, že několikrát měnili výzdobu vevnitř domu, tohle k nim prostě nesedělo. Matka se uvelebila elegantně do koženého křesla, rukou naznačila aby jsme si sedli na ten obrovský gauč a na můj styl se na nás až moc přesladce usmála. Neměla jsem z toho dobrý pocit a  tak jsem stiskla Elliotovi dlaň, kterou jsem celou dobu držela v sevřetí a neplánovala jsem se jí pustit. Uvědomuji si, že kdyby mi vyšel můj plán a nepřijel by Elliot tak by to bylo v háji, protože se mě z ničeho nic převládal pocit strachu což musel na mě Elliot hned vycítit a taky mi sevřel ruku silou na ukázku, že je tu se mnou a kdyby se něco stalo tak mě ochrání. Tak jsem to alespoň cítila já. Dívali jsme se všichni tři na sebe a převládalo až hrobové ticho což se mi nelíbilo, ale nakonec ho ukončila matka.

"Manžel je ještě v práci, ale měl by tu být co nevidět. Nechcete zatím něco k pití?" optala se opět až moc vlídně a sladce. Opravdu tady něco nehraje! A já na to příjdu.

Když byla minule u nás i s otcem, byla tak na dně a  najednou se chová takhle? Nedává mi to smysl. Chci zase tu svojí mámu jak jsem jí znala. Nebojácná a odvážná za každé situace. Tak se mi líbila a já si vždy přála být jako ona. Teď už mi tak nepřipadá a asi bych za ní s nějakým problémem nepřišla. Už nikdy. Tohle mi nejde do hlavy. Ztrácím svojí rodinu a připoutávám se jen k Elliotovi. Sakra! Vždyť já už dlouho nemluvila ani s Amy! Co ta má bláznivá kamarádka dělá když není se mnou? Bývaly jsme každý den spolu nebo alespoň po smskách nebo volání přes aplikace. Kdepak jí sakra mám?

Elliot mě nenápadně zmáčkl ruku na znamení, že bych měla nejspíš odpovědět na to na co se mě ptala má matka a tak jsem taky co nejrychleji zareagovala.

"Když tak jenom vodu, děkuji." odpověděla jsem s falšovaným úsměvem.

"Dobře Kate a co si dáš ty Elliote?" odpověděla a na mě se zatvářila nedůvěřivě. Kdo ví co si pomyslela.

"Taky jen vodu, řídím. Děkuji." odpověděl lehce.

Matka kývla, věnovala mi pohled z, kterého jsem nevytušila vůbec nic a odešla nejspíš do kuchyně odkud šla slyšet tekoucí voda. Podívala jsem se na Elliota, který mi věnoval okouzlující a přitom povzbuzující úsměv a já se mu ho snažila vrátit, ale pořád jsem měla divný pocit. Když jsme si vyměnili pohledy přišla matka a podala nám naše vody a opět si elegantně sedla do křesla. Chtěla něco říct, ale to se otevřely vstupní dveře a hned mi došlo, že je tu i otec. A teď to bude určitě zajímavé.

"Ahoj manželko, dcero a Elliote." pozdravil nás hned jak přišel do obýváku. 

Na pozdrav jsem jenom kývla a hned na to jsem už necítila stisk na své ruce, protože Elliot si stoupl a podal si s otcem ruku. Matka taky vstala a dostala malou a cudnou pusu na tvář od otce a já tam jako trdlo pořád seděla a koukala na ně. Co se mi divíte, prostě mi to nedává smysl. Nakonec jsem se tedy taky zvedla a popošla k otci.

"Moc ti to sluší Kate. Jsem rád, že jste přišli na návštěvu." pochválil mi moje šaty a objal mě.

Pomoc tohle nejsou moji rodiče! Tady to opravdu zavání průserem.

"Děkujeme moc za přivítání, jenže budeme muset už taky jet. Máme ještě povinnosti." odpověděl Elliot a zase vrátil ruku do mé ruky. Hned jsem se cítila lépe.

"To je škoda, že musíte jet. Byli jste tu jen chvilku." matka se zatvářila vlídně až to bylo děsivé.

"Děkujeme za návštěvu." odpověděl otec a společně s matkou nás doprovodili ke dveřím.

Rozloučili jsme se a nasedli společně do auta kde jsem vypustila vzduch. Otočila jsem se na Elliota a řekla:

"Tady mi něco nesedí." a tím co mi odpověděl mi to potvrdil.

"Souhlasím."

*Pokud se vám dnešní kapitola líbila, prosím o votes nebo komentář. Při nejlepším můžete můj příběh sdílet ať si ho někdo další může přečíst. Můžete mě sledovat pro budoucí příběhy. Děkuji <3 ♥