Jak dopadne sedmnáctiletá Kate, která byla svým otcem vsunutá do pasti a musí si vzít obávaného mafiána Elliota?
Jak bude celý její život vypadat, když se to začne vymykat kontrole?
Dozvíte se jedině v tomhle příběhu.
"Budeš moje i kdyby jsi necht...
Hned jak Elliot položil hovor jsem, vymazala z Patrikového mobilu hovor a porozhlédla jsem se po místnosti i když jsem věděla, že to je nebezpečné, že se tu může každou chvilku objevit a ztrestat mě a nebo dokonce i zabít. Myslím si, že by toho byl schopný. Už dostal co chtěl tak by mu to bylo asi dosti jedno. Neměla jsem šanci se nějak moc porozhlédnout, ale na stolku jsem si všimla malého nožíku. Hned jsem ho popadla a s blížícíma se zvuky těžkých kroků do pokoje. Lehla jsem si zase do místa tak, aby mě nemohl chytnout. Když jsem uslyšela otvírání dveří a uviděla mužskou botu, zakryla jsem si ústa a v pravé ruce křečovitě držela skládací nožík a čekala co se bude dít. Strašně nahlas mi bilo z toho mého strachu srdce, že jsem myslela, že mi vyskočí z hrudi. Byla bych radši už někde pryč. Tohle je už na mě dost. Ale nejvíc mě překvapil dotyčného hlas. Byl mi povědomí, ale nebyl Patrikův.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
*na obrázku Kate
"Kateninko kdepak jsi?" řekl ten hlas. On mi řekl Kateninko?! Kdo mi tak říkal? Počkat!! Martin?! (pozn. ex přítel Amy)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
*na obrázku Martin
"Vím, že tady jsi." a zasmál se. Tohle není dobrý! Vůbec ne!
"Jen vylez a ukaž se mi, dlouho jsme se neviděli a měli bychom si popovídat. Nemyslíš?"
"No to teda nemyslím." a zasmála jsem se. Hned jak uslyšel můj hlas, klekl si na kolena a podíval se pod postel. Hned jsem se zakoukala do jeho modrošedivých očí a nezmohla jsem se na nic. Můj plán byl, že až se na mě podívá tak mu bodnu do jakékoliv části těla nůž. Ale nestalo se tak jeho oči mě hypnotizovali až tak, že když se natáhl pro nůž, dobrovolně jsem mu ho dala. Co se to sakra se mnou stalo?!
"Tak a teď by jsi mohla vylést z pod té postele nemyslíš si?" a udělal svůj nádherný úšklebek. Co to kecám?!
Jen aby jste byli v obraze tak jsem byla do něho zabouchlá už když se začal motat kolem Amy. Potom když spolu začali chodit nepromluvila jsem s Amy nejmíň měsíc. Ani nevěděla proč se s ní nebavím a já to ani nějak neřešila s ní.
Ale co tady dělá to je mi záhadou.
Vylezla jsem z pod té postele a posadila se na její okraj s úmyslem být co nejdál od něho, ale on tu vzdálenost mezi námi porušil a sedl si na můj vkus blíž než by měl. Úplně jsem zapoměla, co on tu sakra dělá?!
"Co tady děláš?" optala jsem se.
"To co ty." řekl tak klidně až mě přejel mráz po zádech.
"Taky ses musel vyspat s tím hovadem nebo jako co?" řekla jsem znechuceně.
"To by dopadlo." a začal se smát. Chvíli jsem se na něho dívala a najednou střelba?!
*Pokud se vám dnešní kapitola líbila, prosím o votes nebo komentář. Při nejlepším můžete můj příběh sdílet ať si ho někdo další může přečíst. Můžete mě sledovat pro budoucí příběhy. Děkuji <3 ♥
