Mafiánova Princezna

Kate v průšvihu?

POHLED KATE

Už mě nebaví čekat. Dostávám se do úzkých. Jsem ráda jak se ke mě Elliot chová a, že mi slíbil jak to bude v budoucnu, ale s tím, že si na pomstu musím počkat. Jenže já to nevydržím! Zdejchnu se z domu a pomstím se mu sama!

Usmála jsem se nad svým plánem a hned vymýšlela jak to udělat. Mám lhát Elliotovi? No asi musím jinak se ven nedostanu. Jako by mi to byl čert dlužen do pokoje vlezl právě sám dokonalý Elliot s rozepnutou košilí a tak mu šlo vidět jeho vypracované bříško.

"Ale, ale kampak to koukáš?" pousmál se. 

"Koukám na něco co patří mě." odpověděla jsem jednoduše a přistoupila blíž. 

Stoupla jsem si před něj a položila ruku na hrbolky, které se mu tam tak rýsovaly. Projížděla jsem prsty po každém hrbolku a přemýšlela jsem. Jak mu můžu sakra odolávat?! Vždyť on má úžasné tělo! 

Ou! Teď mě to napadlo!

"Elliote mohla bych si zajít něco koupit? Nemám tady skoro žádné oblečení." optala jsem se. Jenže můj záměr byl jiný. Těš se otče.

"Určitě dám ti mojí kreditku, můžeš si koupit něco z ní. Peněz je tam dost." pousmál se.

Poskočila jsem si radostí nad tím jak mi můj plán vychází a radostí jsem Elliota objala. 

"Ale ty jsi mi nějaká šťastná to nakupování tolik miluješ?" zeptal se s mírným smíchem.

"Kdyby jsi jen věděl Elliote." zakřenila jsem se, obešla ho ke skříni ze, které jsem si vyndala oblečení na "nákupy".

Oblékla jsem se do toho a podívala jsem se na Elliota s otazníky v očích.

"Líbí se ti to? Koukáš na mě jako by jsi mě viděl poprvé."

"Kate! Ty jsi prostě anděl. Vypadáš božsky a zákeřně současně. Nos takový styl častěji. Sluší ti." přikročil za mnou a dal mi pusu na líčko.

"Mohl by jsi mě vyfotit? Pošlu to Amy jak mi to posoudí ona." zakřenila jsem se a poslala mu svůj Iphone.

"Určitě." kývl na mě a už fotil.

"Děkuju." odpověděla jsem když mi podával mobil do ruky. 

Popadla jsem svojí červenou kabelku, do které jsem si hodila mobil, peněženku ( už s Elliotovou kreditkou ) a klíče.

Poslala jsem Elliotovi vzdušnou pusu, zamávala a mizela z tohoto paláce plného luxusu a vůni po Elliotovi. Netušila jsem přesně kde jsem a hned u brány co mě pustila ochranka jsem zamířila do prava. Šla jsem pár minut a začala mi hrát písnička od Bebe Rexha - I'm Gonna Show You Crazy, kterou jsem měla jako vyzváněcí tón. Nechala jsem to chvíli hrát a zpívala si začátek písničky 

There's a war inside my head,

Sometimes I wish that I was dead I'm broken

So I called this therapist

And she said „Girl you can't be fixed, just take this"

( V mojí hlavě se válčí

Někdy si přeji být mrtvá, jsem zlomená
Tak volám terapeutce

a ona říká „Holka, už ti není pomoci, vezmi si tohle" )

Poté se podívám konečně kdo mi volá. Elliot. Zaseknu se. Co sakra chce,  jsem pryč z domu ani ne 15 minut. S povzdechem telefon zvedám.

"Kate nechala sis tady ochranku." povzdechl si.

"Žádnou nepotřebuju jdu si jen koupit oblečení na sebe nic velkého." jednoduše jsem odpověděla a ušla dalších pár metrů dál od toho domu.

"Ty jsi se neponaučila od toho co se ti minule stalo?" skoro vyjekl.

"Jsi snad moje máma, že se tak staráš nebo co?" vyprskla jsem vzteky. Přidala jsem mimochodem do kroku.

"Ne mám jen o tebe starost. Nechci aby se ti něco stalo." jako by žadonil o to abych mu řekla kde přesně jsem aby si sem mohl poslat tu svoji statnou ochranku.

"Opravdu? Mě se nic nestane a už vidím obchoďák takže Páčko." rozloučila jsem se a položila telefon.

Nebyla to pravda neviděla jsem žádný zatracený obchoďák, ale měla jsem divný pocit, že mě zachvilku najde ta jeho ochranka a tak jsem odbočila do nějaké špinavé a smrduté uličky tak, aby mě neviděli.

"Ale, ale kdopak to tu je?" slyšela jsem moc známý hlas.

 "Martine?!"

*Pokud se vám dnešní kapitola líbila, prosím o votes nebo komentář. Při nejlepším můžete můj příběh sdílet ať si ho někdo další může přečíst. Můžete mě sledovat pro budoucí příběhy. Děkuji <3 ♥