Mafiánova Princezna

Ona žije!

*v mediích je song, který si k tomuto dílu můžete pustit :)

POHLED ELLIOTA

To co jsem slyšel bylo něco neuvěřitelného. On se Kate dotýkal! On jí i dostal! Jak to mohla udělat? Jak se mohla takhle lehce poddat tomu kreténovi? Nechápu to! Jenže po tom co jsem slyšel tu ohromnou facku a vyhrožování se nedivím, že to udělala. Takhle by reagovala i na mě, kdybych jí chtěl po svatební noci? Počkat! Na co to myslím! Já jí od toho kreténa dostanu! Ať se děje co se děje! Nikdo nebude ubližovat mojí milované princezničce! To teda nedovolím ani sobě. Prostě ne!

Když mi ten hovor po tom všem Patrik položil, neslušně jsem vyhodit Amy z baráku a zavolal svoje muže. Najal jsem si jednoho profesionálního hackera, aby se dostal do jeho mobilu a zjistil kde se nachází. Prý to bude trvat pár hodin. Pár hodin si ještě počkám na toho šmejda. Ten uvidí, že si se mnou nemá zahrávat. Budu ho tak neskutečně mučit dokud neumře. Nic víc si nezaslouží. Nezaslouží si žít. Měl jsem ho zabít hned a nic by se Kate nestalo. Byl jsem to, ale tupec! 

Bylo ráno a já seděl na posteli a prohlížel si svojí pistol, když v tom mi začal zvonit mobil. Podíval jsem se na číslo a volal mi samotný Patrik. Zvedl jsem to po chvilce a začal mluvit jako první.

"Patriku! Jestli mi voláš, aby jsi mi víc ub-" nestačil jsem domluvit protože se z druhé strany ozval hlas mé milované Kate!

"Elliote! Potřebuji tě! Kde jsi?!" zněla nervózně, ale ten pocit štěstí, že jí ten parchant nezabil a že dokáže normálně mluvit byl neskutečně hřejivý, ale musel jsem se vzpamatovat a mluvit na ní dokud můžu.

"Kate! Prosím tě hlavně klid jsem doma, kde jsi ty princezničko?" snažil jsem se mluvit rychle, ale stručně.

"Schovala jsem se mu pod postel a on odešel, nevím kde jsem, ale já tu nechci být! Elliote on mě zneužil!" slyšel jsem jak se jí zlomil uprostřed věty hlas a začal jsem mít i já na krajíčku. Ona žije!

"Já vím, zlatíčko já vím, hlavně v klidu! Přijedu si pro tebe! Nic se ti nestane. Neboj zlatíčko věř mi!" snažil jsem se jí uklidnit.

"Dobře, dobře tak já se schovám zase pod postel, přijeď co nejdřív prosím!" žadonila.

"Schovej se, neboj nic se ti nestane, jdeme si pro tebe! Hlavně vydrž! A zkus smazat historii hovoru ať to nepozná."

"J-Já nevím jak, Elliote já se bojím!" začala mírně vyšilovat a to jsem nemohl dopustit.

"Ty to zvádneš hlavně v klidu! Už si pro tebe pojedu hlavně vydrž!" a položil jsem mobil.

Hned co jsem položil mobil, schoval jsem si pistol za opasek u džín a seběhl jsem schody do obýváku kde byli moji muži a samozřejmě i hacker.

"Volala mi! Je v pořádku, ale musíme pro ní hned jet! Pavle a Martine vemte své vojáky a pojedete za námi a ty Markusi máš už polohu kde se ten hajzl nachází?" Markus na mě kývl a my mohli vyjet za mou drahou.

"Už si pro tebe jedem!" řekl jsem si sám pro sebe když jsme byli všichni v naších autech.

*Pokud se vám dnešní kapitola líbila, prosím o votes nebo komentář. Při nejlepším můžete můj příběh sdílet ať si ho někdo další může přečíst. Můžete mě sledovat pro budoucí příběhy. Děkuji <3 ♥