Mafiánova Princezna

Bál jsem se o tebe

POHLED ELLIOTA

Přijel jsem po únavné schůze domů a těšil se na svojí Kate. Když jsem otevřel hlavní vchod zavolal jsem nejmíň 5x její jméno a nic. Začal jsem mít strach, že se jí něco stalo, ale hned jak jsem jí slyšel běžet po schodech a otočil se tím směrem jsem jí objal a pošeptal jí sladce.

"Myslel jsem, že se ti něco stalo!"

"Nic se mi nestalo prohlížela jsem si jen tvůj dům." objasnila mi.

"Líbí se ti tady?" optal jsem se.

"Strašně moc." vypískla radostně. Společně jsme si sedli na pohovku do obývacího pokoje a drželi se za ruce. Kate se mi zdála trošku nervózní a tak jsem se jí zeptal jestli se něco děje.

"Zdáš se mi nervózní co se děje?" 

"Jen.. jen bych se chtěla zeptat v druhém patře jsem našla pokoj se stojanem a na něm byl obraz, který byl úplně dokonalý. Chtěla bych se optat jestli nevíš kdo to namaloval? Má úžasný talent!."

Kdybych nebyl zdatný muž začal bych se červenat. Ten obraz jsem maloval já. Začal jsem když jsem jí poprvé uviděl. Asi víte koho. Moji milovanou Kate. Nikdo pořádně neví, že rád maluji a kreslím. Proto mají všichni zakázáno chodit do té místnosti. Nemohl jsem vědět, že tam Kate bude.

"Ten obraz je můj." řekl jsem pyšně a usmál jsem se.

Kate celá zčervenala a usmála se. Je tak moc roztomilá. Nedokážu si představit kdyby byla u někoho jiného, který by jí mlátil a znásilňoval. Je tak roztomilá a dokonalá. Její úsměv je mocný a sladký zároveň. 

"T-To jsem nevěděla. Máš úžasný talent Elliote! Měl by jsi v tom pokračovat!" pobídla mě. 

Musím říct, že mi teď o kousek zvětšila ego, ale nedal jsem to na sobě znát. Jsem podle všech velký egoista, ale kdyby jen věděli. 

"Děkuji za pochvalu moje princezničko." poděkoval jsem a všiml jsem si jak se červená. Úplné rajčátko.  

"Neděkuj, za pravdu se neděkuje."

*Pokud se vám dnešní kapitola líbila, prosím o votes nebo komentář. Při nejlepším můžete můj příběh sdílet ať si ho někdo další může přečíst. Můžete mě sledovat pro budoucí příběhy. Děkuji <3 ♥