I am FINE

New feeling

Do třídy vešel učitel Claring a za ním nějaký kluk. Zdálo se, že nový student, taky že ano. Představil se jako Adrian Sith. Na první pohled bylo jasné, že nebude jiný od ostatních. Namakanec bez mozku, který ani neví, kde má druhou ponožku. Chtělo se mi spát, a tohle mi k tomu napomáhalo, dokud se mnou nehrklo.
Učitel ho posadil do lavice vedle mě! Nemohla jsem tomu uvěřit... Zdálo se, že byl zmatený. Koukal se po celé třídě sem a tam, jako by někoho snad hledal. Pak se otočil na mě a se zmateným výrazem se na mě usmál. Taky jsem se pokusila o úsměv, ale nenavazovala jsem žádný další kontakt. Ostatní by z toho stejně brzy vymysleli nějakou pomluvu.

O přestávce se všichni seskupili okolo Adriana. Holkám se zalíbil hned od pohledu. Měl totiž havraní vlasy a zelené oči, nádherná kombinace. Kluci ho zase obdivovali kvůli jeho postavě apod. Já jediná seděla v rohu a dívala se z okna. Nevypadalo to, že by měl v ostatních nějaký zájem.
Další hodinu jsme měli chemii. Hned jsme dostali přepadovku. Protože sem Adrian nechodil, chtěla jsem mu ukázat své odpovědi hned jak to dopíšu ale světe div se, on nebyl blbej! Všechno vyřešil bez problémů, takže jsem to s tím namakancem bez mozku možná přehnala.

O pauze na oběd jsem byla opět v rohu jídelny. V klidu jsem jedla svůj salát dokud židle vedle mě nevrzla. Když jsem se otočila, první co jsem viděla byly hluboko ponořené kočičí oči.

"Ahoj, já jsem Adrian."

promluvil na mě hezky v klidu a s milým úsměvem. Přišlo mi neslušné neodpovědět, tak jsem řekla:

"Já vím, sedíš v lavici vedle mě. Jsem Emily."

Když jsem to dořekla trhl sebou.

"Je ti něco?"

začala jsem se o něj krapet bát, dokud se neuklidnil a neodpověděl mi.

"Víš, ostatní mi o přestávce říkali, ať s tebou nemluvím, že nerada s někým navazuješ kontakt či jen mluvíš a snadno se naštveš.."

jasný, to mě mohlo napadnout.
Sarah si zase nenechala říct co? Tady jde vidět jak jsem oblíbená.
Teď jsem pocítila bolest, smutek, zlost. Ale před Adrianem...

"To neřeš, to jsou jenom třídní války. Nic extra."

Odpověděla jsem společně s mým typickým úsměvem.
On se na mě usmál a řekl:

"Pokud to tedy není pravda....
...budeš má kamarádka?"