No more forgiveness

279 18 3
                                    

Ne... nechci ho vidět...

"Je to nutné?"

"Pokud řekneš že nechceš, tak není"

Nechci vypadat jako srab, který utíká před svou minulostí... ale nechci si ji ani připomínat...

Koukla jsem na něj s nerozhodností v očích a on jen pokrčil rameny.

Ach Jo...

"Tak dobře... setkám se s ním."

"Jsi si tím jistá?"

Řekl celkem zaskočeně a váhavě. Já si povzdechla a celkem v klidu mu odpověděla další otázkou.

"Budeš tam se mnou, že Grayi?"

"Ano. Stejně tak i Liz a Henry."

Odpověděl rychle a bez problémů. Stále na mě ale nechápavě civil.

"Tak vidíš, není se čeho bát."

Usmála jsem se na něj a on konečně pochopil.

"No dobře.. tak pojďme."

Řekl a zezadu mě chtěl začít tlačit. Já mu v tom však zabránila.

"Musím si zvyknout na to, že často budu jezdit sama... dovolíš tedy?"

"J-jasně... promiň..."

Pomalu ode mě odstoupí se smutným výrazem ve tváři.

"Nemyslela jsem to zle... jenom si chci aspoň trochu přijít jako ostatní..."

Chci být aspoň trochu normální a samostatný člověk... aspoň trošičku...

"Chápu Em..."

Usmál se na mě a otevřel dveře. Já se na něj zašklebila a vyrazila. Ze začátku to šlo těžce, ale pak jsem si na to zvykla.

A teď má smrt... jak se dostaneme do přízemí?

Vyděšeně jsem se koukala na schody, zatímco si Gray při pohledu na mě nechápavě projížděl rukou ve vlasech.

"Co je Em?"

Dělá si srandu?!

"Jak mám sakra sjet tyhle zatracený schody v tomhle zatraceným vozíku?!"

Nechápavě zamrkal a pobaveně dodal.

"... k čemu slouží výtah?"

Mrk, mrk, nádech, výdech... DÝCHEJ! HLAVNĚ KLID!!

"Myslím, že můj pobyt tady mi naprosto, ale naprosto ničí mozek..."

Gray se zasmál a já ho spálila pohledem. On ihned dal v obranu ruce nahoru, ale stále se uchechtával.

"Asi jsi zapoměl, že nejsem hluchá, protože já neumím jen chodit.."

Řekla jsem naoko uraženě a vjela do výtahu, který akorát přijel. Gray vstoupil hnedka za mnou.

"Říkám to znova a naposledy... nejsem hluchá..."

"P-promiň... už jsem zticha."

"Tomu tak budu věřit..."

Řekla jsem otráveným a světe div se, zase se rozchechtal.

Henry s Liz na něj mají špatnej vliv...

Vyjela jsem z výtahu rovnou na recepci.

"Dobrý den. Tady Emily Dasnová. Jdu se vám ohlásit, že se vracím domů."

I am FINEKde žijí příběhy. Začni objevovat