I am FINE

Loyal guardian

Z pohledu Graye

Jen co jsem spatřil Henryho ve dveřích, vylítl jsem z místnosti a práskl za sebou dveřmi. Trochu rychlejším krokem jsem se vydal po schodech dolů a Henry mě tak tak stíhal.

"Hele! Zpomal trochu!"

Slemejši...

"A co třeba že bys ty zrychlil?"

Odbyl jsem ho a on si jen uraženě odfrknul.

"Tebe jako nezajímá, jak jsme na to přišli?"

"Jasně že jo. Jenže myslím, že bude lepší probrat to v autě. Co ty?"

Jako nechci nic říkat...

"Hm..."

Trošku přidal do kroku, za což jsem byl vděčný, protože mé tělo se nedalo zastavit. Až když jsme stáli před Henryho autem, tak jsem byl schopen zastavit a chtěl do něj nasednout. Jenže...

"Ahoj Liz."

Skutečně sis musela sednout na místo spolujezdce? Tam, kde vždycky sedím já?!

"Čauky Grayi!"

Usmála se na mě a trošku i zašklebila.

No nic... hádat se nebudu...

Vlétl jsem na zadní sedadlo a jen co Henry začal vyjíždět, tak jsem počal svůj výslech.

"Takže? Jak jste na to přišli?"

Henry dával pozor na cestu, takže mi musela odpovídat Liz.

"Stručně? Nebo podrobně?"

"Sice bych si ve škole vybral to druhý, ale teď to chci podrobně."

"Ok..."

Nadechla. Vydechla. Zamířila svůj pohled do mých očí a zeptala se.

"Pamatuješ si na toho kluka, kterého jsme chtěli abys nám popsal? Toho jak jste s Em potkali na pouti."

Jak bych mohl zapomenout...

"Jasně že Jo. Co s ním?"

"Podle tvého popisu jsme se ptali ostatních jestli ho neviděli. Dokonce jsme se díky Henrymu dostali k těm pár kamerám, co tam měli...."

Cože?

"Jak jako díky Henrymu?"

"Sorry Kámo. Ty to vlastně nevíš... za těch pár let se ze mě stal celkem dobrý hacker."

Promluvil se smíchem Henry a dál se věnoval jízdě.

No a jak se to teď hodí!!

"A co jste zjistili?"

"Díky kamerám jsme dostali jeho fotečky a když jsem se ptala ostatních, tak mi řekli, že ho už párkrát viděli. Hlavně holky."

Ou? Really?!

"A kde?!"

"Klídek trochu..."

Chvilku zaváhala. Podívala se na Henryho. Ten bez jediného pohledu kývl hlavou a jinak nás nechal plavat.

Zase.

"Víš... viděli ho několikrát se Sarah..."

Já. To. Věděl!!!!

"No!! A kdo to je?!"

Smutně se mi podívala do obličeje a věděl jsem, na co myslí. Proto jsem se rozhodl jí odpovědět dřív, než se stačí zeptat. Přecijen není tolik času.