I am FINE

Cruel reality and finding euphoria

o pár let později..

Z pohledu Graye

Sedím na zemi ve svém pokoji... přesněji v ložnici v mém bytě...

Jak správně očekáváte, ano, jsem sám..

O mém krásném, byť krátkém času s Em jsem s pomocí Liz, Henryho a Adriana napsal do jednoho online příběhu na mém blogu, kde jsem dříve posílal jen své výtvory...

Než se začnete ptát...

Ne, ta krásná noc s Emily se nikdy neuskutečnila...

Liz vymyslela tu část, kdy se Adrian s Danielem do sebe zamilují, abychom podpořili LGBT+ komunitu, kterou otevřeně podporovala i Emily...

Ne, Sarah se nikdy neomluvila... skončila v léčebně...

Ale díky sepsání mého a Emily života v podobě, o které jsem vždy snil a věřím, že ona též, se k nám dostalo mnoho reakcí...

Ať už s tím, že byli daní čtenáři také šikanováni...

Nebo že toužili po stejném vztahu jako mám já s Emily nebo Adrian s Danielem...

Že také touží po tom, mít za přátele tak šílené opice...

Že se bojí říct světu o své sexuální orientaci, ale že se snaží...

Vždy, když to vidím se lehce pousměju a steče mi slza po tváři, protože si vzpomenu na ni.

Na mou lásku.

Na mou vášeň.

Na mou Em...

Jak jsem již psal v minulé krátké kapitole a i několik řádků zpátky, byla většina této knihy upravená... ne přesně podle mě a Emily.

Ta se totiž...

nikdy neprobudila...

nedávali jí na to víc než 20% šanci...

byl jsem u ní dnem i nocí...

držel její čím dál křehčí ruku...

povídal jí o našich vtipných příhodách i s Liz a Henrym...

všechny jsem odtamtuď vyháněl...

nechtěl jsem jít pryč, protože jsem chtěl být u toho, až se probere... až otevře své krásné oči, podívá se na mě, usměje a řekne něco jako:

"čekals dlouho?"

"Jsem to ale blbka, viď?"

"Zlobíš se?"

Jsem hodně naivní? Očividně ano...

Proč?

Protože po půl roce co byla stále v kómatu najednou... její tělo to už nezvládlo a... ona zkolabovala.

Chtěl jsem...
jí dát poslední polibek než opravdu odejde...

říct jí naposledy jak moc ji miluju...
říct co přesně na ni miluju...

jak do mého světa dala barvy, takže najednou nebyly jen na obrázcích, které jsem tak rád kreslil...