I am FINE

A gift

"To snad není pravda!!"

Byla jsem skutečně vytočená. Nechápala jsem, proč mi to nikdo neřekl. Liz mi totiž napsala abych nezapoměla, že Gray má zítra narozeniny. Já o tom ale vůbec netušila.

Měla jsem vyzvídat víc... zatraceně.

Koukla jsem se na hodiny a ukazovaly něco před pátou hodinou. Rychle jsem se přesunula ke své skříni. Začala jsem prohledávat všechny krabice, ale ne a ne to najít.

Byla jsem si jistá, že jsem to dala sem...

"Mám to!"

Vykřikla jsem radostí, když jsem ze skříně vytáhla jednu širokou krabici. Otevřela jsem ji a naskytl se mi pohled na předem připravený dárek Grayovi. Oddechla jsem si.

"Tak hlavní dárek mám... ale co dál?"

Zaměřila jsem si teplotu a horečka už byla pryč. Rozhodla jsem se jít do města na nákupy. Převlékla jsem se do černých kalhot, bílého trička a šedomodré mikiny. Do vaku jsem si nacházela vše potřebné: mobil a peníze. Mobil jsem si rovnou vzala do ruky a vytočila Lizino číslo, zatímco jsem si navlíkala boty.

"Haló, Em? Co se děje? Je ti už líp?"

"Ahoj Liz, jo je. Mohla bys jít se mnou do města?"

"Jako... klidně. Za jak dlouho budeš u mě?"

"Tak... za 10 minut?"

"Dobře. A proč? Ne... aha... Grayovy narozky... Tys o nich nevěděla?"

"Jako hlavní dárek mám, ale potřebuju ještě s něčím poradit..."

"Nech to na mě zlatko! Teď musím končit. Potřebuju se převlíknout."

"Fakt díky moc. Čaučau."

Típla jsem to a vydala se k ní. Za těch 10 minut jsem tam vážně byla a Liz kupodivu taky.

"Takže? Co už pro něj máš? Ať vím co vybírat."

"No..."

Přiblížila jsem se blíž k ní a zašeptala jí to.

"Nekecej! To fakt?!"

"No... Jo..."

"Emily Dasnová, vy se nezdáte!"

"Kušuj.."

Zase jsem byla celá rudá. Naštěstí jsem se vrátila do své normální barvy ještě před vstupem do obchoďáku.

"Takže? Co budeme hledat? Co má rád?"

"No... vím, že dělá dalo by se říct všechny sporty a rád kreslí..."

Najednou mi hlavou projel aspoň podle mého názoru naprosto úžasný nápad.

"Do papírnictví! A to hned!"

Popadla jsem zcela zmatenou Liz za ruku a vběhly do papírnictví. Zhluboka jsem se nadechla té vůně, která se rozprostírala ve všech uličkách. Já si to ale rychle zamířila do jedné z nich. Popadla jsem balení akvarelových pastelek a rozzářily se mi oči.

"Um... normální...pastelky? Wow?"

Liz jsem poslala vražedný pohled, protože se mi nelíbilo, jak mluví o takovém pokladu.

"Tyhle jsou speciální. Dají se roztírat namočeným štětcem. Navíc, tyhle jsou úplně nové."

"Aha..?"

Vzala jsem balení se 72 barvami a šla to zaplatit ke kase. Na úplnou novinku to bylo docela levné. Potom jsme společně prošly ještě několik obchodů se sportovním vybavením, kde jsme vybraly speciální chrániče na fotbal. Potom jsme zamířili domů.