Surprised by her actions...

209 17 4
                                    

Z pohledu Sarah

"Měla jsem dokonalé dětství. Milující rodiče... sestru, ke které jsem vždy vzhlížela a ty nejlepší přátele. Vše vypadalo jak v pohádce, teda do mých sedmých narozenin..."

Před 10 lety...

Pozvala jsem asi půlku své nové třídy, protože to měla být veliká oslava i se skákajícím hradem.

Opět bylo vše perfektně připravené. Posadila jsem se na židli a dívala na své nohy, kterými jsem začala střídavě houpat.

Poslední dobou se mamka s tátou hádají... proč mi to dělají? To už se nemají rádi?

Posmutněla jsem, ale dál to neřešila, protože zazvonil vchodový zvonek. Vstala jsem a vyběhla otevřít. Stála v něm mamka se širokým úsměvem, ihned jsem ji objala.

"Mami! Proč jsi tu tak brzy?"

Mamka se usmála a pohladil mě po hlavě. Zavřela vchodové dveře a šla do kuchyně. Já ihned za ní.

"O oslavu mé princezny nemůžu přeci přijít..."

Nad tím jsem se zahihňala. O pár minut později přišlo už několik mých spolužáků a čekalo se na ostatní.

Když už přišli všichni a seděli jsme u stolu s dortem a dárky, rozhlížela jsem se, zda neuvidím tátu.

Proč nepřišel...?

Snažila jsem se to ale ignorovat a sfoukla jsem svíčky i bez jeho přítomnosti.

Zbytek dne jsme hráli různé hry jak vevnitř tak venku na zahradě. Dostala jsem spoustu úžasných dárků.

Ty nejlepší narozeniny...

Myslela jsem si celý den.

... To jsem ale nevěděla, co se bude dít dál.

Večer, když už jsem šla spát spolu se svou modrou plyšovou koalou, jsem slyšela mamku, jak volá tátovi kde se toulá. Zněla naštvaně a smutně zároveň.

"Maminko..?"

Zamumlala jsem a ona se na mě otočila. Ihned se usmála a políbila mě na čelo.

"Už bys měla jít spát..."

"To byl táta?"

Přikývla.

"Proč nepřišel na moje narozeniny..?"

Zamumlala jsem znova a sklopila pohled. Více jsem setřela svou koalu v objetí.

"Měl moc práce zlatíčko.. brzy se ale vrátí.. a teď na kutě!"

Poslechla jsem a odešla do svého pokoje. Lehla jsem do postele a přikryla se. Během pár vteřin jsem byla v limbu a v klidu spala...

Někdy uprostřed noci jsem se vzbudila, protože jsem přestala dýchat čistý vzduch a uslyšela nějakou ránu.

Něco tu nesedí...

Promnula jsem si oči a zívla. Koukla jsem se kolem sebe a pak zděšeně vykulila oči.

OHEŇ?!

Všude kolem mě se objevilo spoustu kouře a sem tam i plameny ohně. Popadla jsem svou koalu a vyběhla z pokoje. Někdy jsem se spálila, ale neřešila jsem to.

Maminka.. maminka...

Na chodbách to bylo ještě horší.

"MAMI?!"

I am FINEKde žijí příběhy. Začni objevovat