I am FINE

Confession

Když už jsme byli u mě doma, poslala jsem je si nejdřív dojít pro nějaké pití do kuchyně.

"Já mezitím objednám pizzu! Jakou chcete?!"

"Špenátovou!"

"Ne!! Salámovou!"

"Ale já chci Margaritu!"

Všichni tři se začali navzájem překřikovat a abych pravdu řekla, neměla jsem náladu řešit zrovna tohle.

"Tak se nehádejte! To radši objednám všechny tři.."

Jak jsem řekla, tak jsem udělala. Když jsem dotelefonovala zjistila jsem, že Liz s Henrym na mě nechápavě čumí.

"...co je?"

Celý udivení se koukli jeden na druhého a pak se mi od Henryho dostala odpověď.

"Emily... tys je opravdu vzala všechny?!"

Jen jsem nad tím mávala rukou a poslala je k sobě do pokoje.

Budou stejně překvapení, když jim řeknu pravdu...? Nebo...

Opět jsem se utápěla v myšlenkách, dokud se dvě silné paže neobjevily obmotané okolo mého krku.

"Tak co vaše veličenstvo? Půjdete s námi??"

Při zvednutí hlavy jsem uviděla Grayovy nebesky modré oči plné soucitu a podpory. Usmála jsem se a dala mu malou pusu na nos. On mě hnedka pustil a začal se pomalu, ale jistě červenat.

"Ale jistě."

Zamířila jsem si to po schodech do druhého patra s Grayem za zády. Při vstoupení do svého pokoje jsem spozorovala naše opičky, jak se se zaujetím dívají na jisté předměty. Jen co si uvědomili, že jsme vstoupili tak se začali šíleně culit.

"Liz... Henry... prosím vás-

"Proč jste nám to neřekli?! To je tak roztomilý~!!"

Jen kdybyste je mohli vidět... vypadali jak fanynky, jejichž oblíbený ship se dal konečně dohromady.

"Právě kvůli tomuhle... "

Díky bohu, že takovou scénu neudělali ve škole...

"A o čem jsi to vlastně chtěla mluvit Em?"

"Nojo.. něco jsi nám chtěla říct ne?"

Oba se na mě začali se zaujetím dívat a já, abych se vyhla jejich pohledům, jsem sklopila hlavu a začala se dívat do země. Začala jsem se klepat, ale než jsem stačila něco říct, ucítila jsem dotyk na mém rameni.

"Vlastně.. vám máme co říct oba dva."

Zvedla jsem hlavu a spatřila Graye, který se na mě povzbudivě usmíval. Úsměv jsem mu navrátila a sedla si do tureckého sedu k již nedočkavým opičkám.

"Tak o co teda jde?! Nenapínejte nás tak!"

"Víš Henry... je to celkem citlivé a vážné téma, takže nečekej nic vtipnýho nebo úžasnýho. Jen bych se vám chtěla-"