LI.

336 51 3
                                    

Od našeho výletu uplynulo pět dní a opět tu máme víkend.
Nemůžu si pomoct, ale.. s Míšou ten čas utíká hrozně rychle.
Vždyť, jsem tu necelé dva týdny a už jen dva zbývají, než se budu muset vrátit zpátky do Sokolova.
Nechci na to myslet, chci si užívat přítomnosti a to především té jeho.

Dnes máme jediný plán.
Zůstat doma, nejlépe v posteli.
Jsem fakt rád, že mám víkendy volné. Je to taková odměna za to, že tu vypomáhám.
Tiché zakňučení mě vytrhne z myšlenek.
Otočím hlavu doleva, vedle sebe a rozněžněle pozoruji probouzejícího se Míšu.
Tak ne, jen se obrátil z boku na záda.
Achjo, asi bude spát ještě dlouho a já se tu zoufale nudím.
Ledaže..

Opatrně, abych svého chlapce nevzbudil moc brzy, z něj stáhnu slabou deku a kochám se pohledem na jeho nádherné tělo.
Nakloním se k němu a zlehka jej políbím na hruď.
Pomalu obsypávám něžnými polibky hrudník i bříško, dlaní hladím bok.
Až příliš rychle se dostávám k podbřišku a především k Míšově pokladu.

Je nádherný.
Ani moc velký ani malý. Zkrátka, dokonalý. A jako stvořený pro mou pusu, což si hned, sotva se jej dotknu, ověřím.
Nedělám nic hrubého, jen ho pusinkuji po délce, dokud neztvrdne.
Teprve pak si jej zasunu až do krku.

*************************

Jak je očividné, včera jsem to nestihl..
Proto ji máte zde nyní.
Dnešní kapitola každopádně bude
A když spadne hvězdička, moc to potěší

Tajemný ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat