Tajemný ✓

CXXI.

Pohled Michala

Den poté, co mi Jára řekl, že chodí s Tobiášem, mě navštívil.
Konečně jsme si spolu v klidu promluvili, já se mu omluvil za všechny ty scény, především za tu poslední.

Přesto jsme se k sobě nevrátili. Řekl bych, že moje láska potřebuje vydýchat fakt, že jsem se nechal Lukášem opít a ojet.
Alespoň, že jsme zůstali kamarády, tedy, slíbil mi to.
Stejně to bolí..

Štědrý den i večer jsem tedy strávil pouze s rodinou a Barčou, která přijala pozvání mého brášky. Mamka ji už považuje za součást rodiny.

Dnes je Boží hod a já si pohrávám s myšlenkou, že navštívím Járu s Tobym.
Jenže to by nesměla dorazit neočekávaná návštěva v podobě Barči a jedné z jejích kamarádek.

Musím přiznat, že mi rusovlasá Jana hned padla oka. Ta holka srší optimismem a věčně dobrou náladou. Krom toho, je i dost hezká a celkem hodně vyvinutá.
Ani nevím jak, už s ní sedím na posteli v mém pokoji a vyprávím jí svůj příběh.

„Takže, jestli tomu dobře rozumím.. Poslal jsi svýho kluka do prdele, opil ses a vyspal s bratrancem. Tvůj bývalý začal chodit se svým spolubydlícím."

„Řekla jsi to přesně."

„Pak bys ho měl zkusit získat zpátky."

„To se asi nestane.."

„Přinuť ho žárlit stejně, jako žárlíš ty!"

„A jak asi? S Lukym nic mít nechci!"

Jana se děsivě ušklíbne.

„Takhle!" sekne a vrazí mi pusu.