Tajemný ✓

CL.

Pohled Michala

Vím, že jsem se k Járovi nezachoval zrovna nejlépe a říct mu, že miluju jiného zrovna na Valentýna, byla obrovská chyba.
Vždyť, on tenhle americký svátek neslaví, spíše jím opovrhuje..
Udělal to jen kvůli mně a já se mu takhle odvděčil..

Přesto mne překvapil. Byl tak klidný, ačkoli se v jeho očích třpytily slzy, když mi říkal, ať jdu za Danem.
A když mi popřál štěstí, chtělo se mi brečet.

Co všechno kvůli mně udělal?
Kolik toho obětoval?
Opustil svou rodinu a přátele a odstěhoval se na druhý konec republiky, aby mohl být se mnou, s obyčejným puberťákem..

Večer jsem nakonec strávil s Danem, kterého Járův postoj také velmi překvapil, ale zároveň potěšil. Hned druhý den ve škole rozhlásil, že spolu chodíme.
Někteří to vzali v pohodě, jiní mne odsoudili za to, že jsem se s Járou rozešel právě na Svátek zamilovaných.

Potřebuji s ním mluvit.
Je sobota, vím, že má volno, ale doma jsem ho nezastihl.
Napadlo mě, že se opět rozhodl ponořit do práce, jako vždy, když ho něco trápí.

Šel jsem tedy do jeho masny a zeptal se na něj.
Prodavačka na mne pohlédla a odešla.
Vzápětí přišel k pultu vedoucí prodejny, Tobiášův táta.

„Co chceš Járovi?“ zeptal se mě ostře.

„Já..potřebuji s ním mluvit. Bude to jen chvilka.“

Starší muž vypadá, jakoby vedl boj sám se sebou. Nakonec si povzdychl.

„Není tu. Včera si zažádal o čtrnáctidenní dovolenou a dneska ráno odjel.“

„Odjel? Kam?“

„Do Sokolova. Prý potřebuje změnu prostředí k vyléčení zlomeného srdce.“

Aniž by počkal na mou odpověď, otočil se a odešel.
Tak je to..
Zlomil jsem mu srdce a on utekl..
Jak se to, sakra, stalo?