Tajemný ✓

XLI.

Pohled Michala

Včerejšek byl nádherný.
Po tom, co mě Jára vykouřil, jsem mu to chtěl oplatit, ale nějak jsme se k tomu už nedostali.
Následná líbačka se totiž zvrhla v mazlení v posteli.
Samozřejmě jsme byli v boxerkách.
Ale i tak..
Ležet přitisklí k sobě a koukat si do očí.. to bych mohl dělat do konce života.

Nepříjemná chvilka nastala, když jsem se pokoušel Járu zlechtat a trochu víc jsem mu stlačil bříško.
Syknul bolestí, tak jsem se podíval a..začala se mu v tom místě vybarvovat pořádná modřina.
Od toho zmrda.

Nechtěl jsem kazit večer, tak jsem mu ji políbil a vrátil se k jeho rtům.
Ale byl jsem rozhodnutý nenechat to jen tak.

Dnes ráno dostal Jára SMS od šéfa, že má přijít normálně na odpolední, že se bude s tím kok..Davidem střídat.
Za to jsem byl rád ze dvou důvodů.

Za prvé mu už nebude moct ublížit a za druhé, chtěl jsem si s tím hajzlem popovídat.
Takže jsem Járu doprovodil do práce a pak čekal.

David vyšel za deset minut. Šel jsem za ním až ke vchodu do paneláku a těsně před tím, než si odemkl, poklepal jsem mu na rameno.
Otočil se a sjel mě pohledem hladového psa.

„Co potřebuješ, zlato?“

Málem jsem mu jednu flákl jen za to oslovení.

„Nebolí tě koule?“ zeptal jsem se ho posměšně. Zřejmě mu to docvaklo.

„Alé..Ty seš ten Jardův chlapeček, co? Už ho chápu. Seš docela k sežrání, zlato.“

„Nech si zajít chuť. Na mě i na Járu.“

„A co když ne? Co mi uděláš? Praštíš mě bábovičkou?“ zasmál se arogantně a mně ruply nervy.
Natočil jsem se k odchodu, ale pak jsem mu dal pěstí, až chytl druhou o dveře.

„Toho budeš litovat, pískle.“ zaskuhral výhružně.

„Necháš nás na pokoji, jinak dostaneš další.“
S tím jsem se odvrátil a s konečně zase dobrou náladou se vydal domů.