CXX.

193 40 0
                                    

Tobiáš mě nepřestává překvapovat.
Nejprve ta večeře na mé narozeniny, které jsem mimochodem zapomněl, že mám.
Včera mne dokonce pozval na rande a já souhlasil. Potřeboval jsem to.
Vypadnout, být v jiné společnosti, aby se mi snáze zapomínalo na Míšu.

Říká se, že není dobré jít ze vztahu do vztahu. Vím to.
Ale přesto to dělávám.
I proto jsem souhlasil, když se mne Toby zeptal, jestli s ním budu chodit.

Tobiáš je skvělý kluk.
Chytrý, milý, vtipný i hezký.
Ale není to Míša..
Přesto jsem se rozhodl, že to s ním zkusím.
O to víc jsem byl při návratu z 'rande' překvapený, když jsme před bytem potkali Michala. Možná bych ho mohl, ne, měl vyslechnout. Ale já nechtěl kazit ten hezký večer a taky mi to přišlo blbé vůči snažícímu se Tobymu.

Právě proto jsem nyní na cestě k Pospíšilům. Jen doufám, že tam nebude zaclánět Lukáš, neboť jeho přítomnost by vše spíše zhoršila, než zlepšila.

Nervózní zazvoním a čekám, kdo mi přijde otevřít.
Za dveřmi se ozve tichý dusot a když dotyčný otevře, koukám na překvapeného Tomáše.
Po tom minulém fiasku zjevně nečekal, že bych ještě chtěl přijít.

„Ahoj, Járo?"

„Ahoj, Tome. Je Michal doma?"

„Jo, je u sebe. Cestu znáš." usměje se a vpustí mě dovnitř.

Tajemný ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat