CXXIII.

195 38 0
                                    

Pohled Michala

Šest dní uběhlo, co jsem se dal dohromady s Jančou.
Samozřejmě jen naoko, protože, ačkoliv jsem bi, o holky zrovna moc nestojím.
Taky jsem jí to řekl ten první den, kdy mi dala pusu.
Naštěstí to pochopila a teď mě líbá pouze na veřejnosti a jen, když si to okolnosti žádají.

Včera jsme šli společně nakoupit a nějak jsme zabloudili i k Novákovi.
Jára měl zrovna napilno s doplňováním masového pultu, takže si nás všiml, jakmile jsme do masny vešli.

Nejdřív se mile usmál, pak mu ale pohled sklouzl na naše propletené prsty a výraz upřímné radosti vystřídalo zmatení a pochopení.
Úsměv z jeho tváře zmizel a nahradil jej smutek.
Vzápětí zmizel i Jára a nevrátil se, dokud jsme s Jančou byli na prodejně.

„To byl on?“ zeptala se Janča, sotva jsme vyšli ven.

„Jo, byl.“

„Nevypadal moc šťastně, když nás viděl.“

„Ne, to nevypadal.“

„Tak vidíš!“ bouchla mě pěsti do ramene.
„Máš naději.“

Když jsem se později nad jejími slovy zamyslel, došlo mi, že má pravdu.
Získám ho zpátky.

Dneska je Silvestr a naši plánují opět oslavu v kruhu rodiny a několika blízkých přátel.
Tomáš mi až těsně před začátkem oznámil, že pozval i Tobiáše s Járou, což se mi na jednu stranu moc nelíbí, ale zároveň se nemůžu dočkat večera..

Tajemný ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat